Naruto 50. -2

12. srpna 2013 v 12:25 | Saskie a Batia ^^ |  Naruto

50. Přiznání část druhá

*Saskie
No, jelikož se nám to do jednoho dílu nevleze, jelikož by to bylo asi moc dlouhé a kdo ví jestli by to vyšlo na jeden článek, tak to rozdělíme na pár dalších (to jste asi poznali ale tak..) Celkem mě překvapilo že jsem zabrala celý díl právě Risiinou minulostí (+ mám psát teda ještě další a vidím to tak možná na půlku [snad na čtvrt] Áá doufám že vám to nevadí že se tady na Stef nedostalo T.T


"Ne, já... to je... Nejradši bych o tom vůbec... nemluvila. Nikdo o tom.. neví, a já chci, aby to tak zůstalo, ale... tobě to řeknu. Neví to ani mý rodiče.. Jen Ryuu... a to je tak nějak i důvod proč... Je náš vztah takový jaký je... Dávám mu to za vinu, i když to ani snad nebyla jeho chyba..."
"Ris.. Víš že ti vůbec nerozumím?" zeptala se trochu vyděšeně
"Jo, promiň, vysvětlím ti to..." Risa se párkrát zhluboka nadechla, aby získala odvahu to ze sebe vyklopit.

"Ale bude to na dýl.."
"Okey" Stef tak nějak nemohla utlumit nepatrné nadšení v jejím hlase.
"Asi..." povzdechla si "Asi v devíti letech, jsem žila v Kamenné vesnici. Rodiče byli jako vždy na misi.. Vždycky pracovali jako ANBU, takže jsem doma zůstávala sama, jak sis mohla všimnout, klidně i rok a půl, tak jako teď."


Flash back

Risa se procházela městem, v ruce měla malou modrou tašku s jídlem, které by vydrželo tak na dva dny maximálně.
Ve vesnici byl klid, mohlo být tak plus-mínus osm hodin ráno, byl všední den, takže lidé byli v práci, ve školách, nebo spali, největší ruch tu měl vypuknout tak za hodinu. Právě kvůli tomu hnědovláska nakupovala tak brzo, rozhodně lepší, než v deset skákat přes hlavy lidí, aby jste se posunuli ve frontě na papriku.
Školu už měla ukončenou, měsíc jí stačil na dokončení školy. Na ruce se jí jako důkaz nesla červená značka Kamenné vesnice. Ostatní značky měla doma. Shiku jí teď také nedělal společnost. Nechtělo se jí s nimi tahat, navíc Shiku spal vždy tak do jedenácté hodiny, tak proč ho budit jen kvůli nákupu?
Právě šla podél jakési zdi, to se jí ale vymstilo, když prošla kolem zapadlé uličky, do které ji hned někdo zatáhl.
Nákup se vyvalil před uličkou. Risa se snažila strhnout ruku, která ji držela ústa a snažila se tak utlumit její křik. Škrábala a kousala, ale když se jí pod krk dostal kunai, byla donucena přestat s tím odporem.
"Půjdeš s semnou děvče" Ozvalo se jí přímo u ucha tlumeným, přesto odporným hlasem.
"N-Ne!" Byla vyděšená, skusila zaječet, ale její ústa byla zase zacpána rukou a pak jen ucítila tupou ránu vzadu na hlavě.

---

Probudila se, její končetiny se kývaly v rytmu chůze, kolem bylo děsně nepříjemné ticho, smrad kouře z cigaret nebo táboráku opékající nějaké maso. Když už nebylo srdcervoucí ticho, ozívaly se srdcervoucí nářky lidí, nebo hlasité řvaní vražedného úmyslu.
Otevřela oči, právě když se kývání jejího těla zastavilo. Nesl jí mohutný, svalnatý muž v manžestrácích a propoceném tílku. Vzal ji za šaty světlé barvy, které právě měla na sobě, a shodil si ji z ramene, na kterém se celou cestu nesla. Měla rozmazané vidění, světlo ji oslepovalo a motala se jí hlava tak, že se jí nemohli ani srovnat myšlenky v hlavě. Cítila, jak ji muž drží za šaty ve vzduchu, jako by ji někomu ukazoval. Ozval se nějaký hlas před ní, i když od ní byl maximálně dva metry, stejně kvůli bolesti hlavy ani nemohla pořádně rozumět, o čem se bavili. Všimla si jakéhosi mávnutí před ní, jako na povel se muž otočil a nesl jí pryč. "Ha?" Pomalu se jí oči zaostřovaly. Její hlas přeřvalo zavrzání jakéhosi kovu a vteřinu na to, letěla kamsi do neznáma.
Zády narazila na železné mříže, dech se jí zadrhl a ona ležela na zemi bez hnutí, dokud se zase neozvalo hlasité zaskřípání kovu a následné bouchnutí. Otevřela oči, za chvilinku zaostřily a ona konečně věděla, kde se nachází... Tedy alespoň jak to tu vypadá.
Ocitla se opravdu za mřížemi, železo bylo zapuštěné hluboko pod prašnou zem, na které ležela, těchto 'cel' zde bylo asi 16 roztroušené do kruhu uprostřed tábora. Byli velké asi 2x2 metry, uvnitř bylo 2-8 lidí. Uprostřed tábora bylo velké ohniště, u kterého už se připalovalo nějaké maso. Na kraji tábora bylo vždy asi osm větších stanů, na každé světové straně jeden. Na jihu tábora byl velký stan. Kolem celého tábora se nacházel hluboký les.
Někdo se k ní posunul a snažil se ji posadit a opřít o mříže. "...-ádku?" zaslechla, na chvíli zavřela oči a pomalu se kývala do strany. Za chvíli se díky tomu byla schopna vzpamatovat. Zhluboka se nadechla a pomalu otevřela oči, aby si zvykly na světlo. "Jsi v pořádku?" Podívala se do dvou modrých očí. Chytila se za hlavu a tlakem se snažila ji přimět, aby tolik netřeštila. "Já...Já nevím..." Měla slzy na krajíčku.
"Prosím hlavně nebreč, tady ti to nepomůže, spíš přitíží..." upozornil ji a ohlédl se směrem k táboráku, kam si sedl svalnatý chlap.
"Kde jsem?" Zoufale se na něj podívala, měl delší hnědé vlasy, několik odřenin, škrábanců a modřin po celém těle, které zakrývalo jen roztrhané tričko s dlouhým rukávem a kraťase. Vedle nohy měl nějakou ocelovou kouli přes řetěz připoutanou k noze. U hrudního koše měl nesmyvatelnou fixou napsáno "F11". Byl tak v jejím věku, měl tak devět, deset let možná.
"Jsem tu asi dva dny, nic moc nevím, ale co jsem se dozvěděl, tak jsme byli uneseni nějakými otrokáři. Je ti tak devět, takže ti asi budou namlouvat něco o tom, že tě rodiče prostě prodali a proto jsi tady. Nevěř jim, nesmíš ztratit naději, ale neodmlouvej, a když po tobě budou něco chtít, prostě kývni jasný? Hlavně si nedovoluj a neodmlouvej." Poučil ji rychle a sedl si vedle ní.
"Otrokáři?" Risa nechápavě naklonila hlavu.
"Hm, lidi co tě unesou, trochu naučí poslušnosti a pak prodají za velký prachy. Hlavně jim nikdy nevěř." Na to, že byl tak malý, tak se tvářil jako nejvíc zkušený a ostřílený. Tvářil se jako by tady vyrostl a jako by byl on jediný, kdo si může dovolovat bez následků.
"Co si zač?" Bolest hlavy a zad byla silná, takže se jí po tváři začali nekontrolovatelně kutálet slzy.
"Jsem Ryuu Osamu, a jsem ze Zvučné, ale před třemi dny jsme jeli na výlet do Kamenné a včera mě chytli." Otočil se na ni, že se jí zeptá na totéž, ale když viděl její slzy, hned zpanikařil. "Blbko! Tady nemůžeš brečet! Pokud si všimnou, že bulíš, dají ti k tomu dost krutej důvod!" Napomenul ji tiše.
"A-Ale!" začala posmrkávat a její tlumení vzlyků bylo neexistující.
Ryuu se rychle podíval na muže u táboráku, začal se otáčet.
Hned chytl Risu za pusu a tak utlumil její vydávané zvuky. Muž se otočil jen napůl a hned jak zvuky přestaly, otočil se s nezájmem zase zpátky.
"Pšššt!" Dal si ukazovák před rty. Risa jen přikývla a posmrkla. Ryuu sundal svou ruku a do svého rukávu jí utřel slzy. "Klidně breč, ale potichu, jak tě zaslechnou..." odvrátil zrak "Daj ti pravej důvod proč brečet." Shrnul
Risa chápavě přikývla a snažila se statečně zastavit slzy.
"Jak se jmenuješ ty?" Zeptal se Ryuu
"Jsem... Raporisashimon Nodekure, teď právě bydlím v Kamenné, ale zanedlouho se určitě budem stěhovat"
"Rapo... Co je to za vtip?" Snažil se nesmát
"Ra-po-ri-sa-shi-mon" zoufale se podívala do země a prstem to vyryla do písku
Zaujatě sledoval, jak se na zemi hromadí slabiky
"Budu ti říkat Risa" Rozhodl a prstem na zemi zakroužkoval prostřední slabiky.
"Okey" rozhlédla se kolem
"Jestli tě to zajímá, řeknu ti, jak to tu chodí." Risa jen přikývla
"Jídlo se dostává jednou denně v poledne. Když chceš na záchod, musíš se přihlásit. A radši bych to udělal dřív, než na poslední chvilku." zamyslel se "Za chvíli dojdou a budou si s tebou chtít promluvit, jelikož jsi nová. Mluví spíš heslovitě. Když se tě budou ptát 'Chceš to teď nebo podle plánu?' tak řekni podle plánu jasný?" Přikývla "a o co se jedná?"
Zarazil se "...Otázky nakonec. Budou po tobě chtít, aby sis někoho z lidí vybrala. Jde o to, že člověk, kterýho si vybereš, za toho budeš nést zodpovědnost. Když něco provede, tak za to dostaneš ty, ne on... Hlavně si nevybírej nikoho z tam té klece" ukázal na třetí klec od nich doprava. "Jsou tam největší potížisti, takže nikoho odtamtud. Jo a hlavně si nevybírej mě." Klec se otevřela, stál tam nechutně vypadající muž, no škoda popisovat... Podíval se na Ryuua a jen se usmál.
"F11 nějak moc mluví" pozvedl obočí a chytl Ryuua za řetěz od kovové koule na noze. "Vždycky ti dají jméno" Vysvětlil šeptem, než ho vytáhl z klece a zase ji zavřel. Risa se připlazila ke dveřím, aby viděla. Ryuua zavlekli do jednoho stanu poblíž, takže jí to nepomohlo.
Podívala se na lidi ve společné 'cele'.
Postarší muž opírající se o roh cely. Hnědé vlasy, hnědé oči, celkem svalnatá postava. Na hrudi měl napsané "D25". Díval se na ni zkoumavým pohledem tak jako ona na něj. Kouli měl připevněnou nikoliv k noze, ale k ruce.
Další muž, za to asi o dvacet let starší, než muž vedle, byl to jasnej senior, mohl mít tak kolem 60i let. "G30". Šedivé vlasy, postava mírně svalnatá, ale spíš připomínal nebohého stařečka než svalnatého muže. Měl zavřené oči a vypadalo to, že se na něco soustředí. Kouli měl připevněnou kolem pasu.
Jako poslední tam byla žena, mohla mít tak 27 let. Hnědé, dlouhé vlasy, modré oči, hubená postava, vypadala spíš jako modelka než otrok. Měla pár oděrek, ale vypadalo to, že se radši moc nebránila, aby se jí nic nestalo. Právě spala, vypadala hodně vyčerpaně, už kvůli velkým kruhům pod očima. Kovovou kouli měla na noze. "A06"
Risu vyděsil studený kov na její kůži. S trhnutím se otočila na muže u dveří cely, jenž jí kovovou kouli připevnili ke krku.
"Jsi tu nová a už máš kamaráda hm?" Pozvedl obočí a nechutně se uculil. "Hele, chceš na záda takovou... tetovačku nebo si počkáš až bude pondělí?" usmíval se
"Em..." Něvěděla co říct "...Podle plánu?" tipovala.
Muž se uchechtnul. "F11 tě varoval há?" šlehl pohledem po stanu, kam zavedli Ryuua "Přidělíme ti ho." řekl a na hřbet ruky jí fixou napsal "F11"
"A-ale já.. nenecháte mě si vybrat?" zoufale se na něj podívala
Jen se vražedně uculil "No není to super, že budeš trpět místo toho malýho problémovýho parchanta? Kámoška jak se patří. No ne?"
Když se Risa chtěla odtáhnout, chytl ji za řetěz u krku a přitáhl k sobě. Prohlédl si ji od hlavy až k patě, zatím co ona se krčila strachy.
Ze zadní kapsy vytáhl nějaký cár papíru. Prohlédl si ho a pak zase zastrčil do kapsy.
"Budeš C21" Prohlásil a napsal jí 'jméno' na klíční kosti.
"Dejte mi pokoj!" Snažila se bránit
Všichni v okolí, kteří to slyšeli se zarazili a čekali co otrokář udělá. Odpor tu byla téměř ta stejná věc jako pokus o útěk. Trestala se tvrdě.
Otrokář chtěl silně zatáhnout za řetěz a vytáhnout ji ven, ale senior ve stejné cele ho zastavil.
"Počkejte prosím" Chytl její řetěz, aby sebou nemusela škubnout.
"Vezmu za ni zodpovědnost" řekl a nabídl mu pravý hřebet ruky, na který se psali 'jména' otroků, za které onen člověk bral tresty. 'Jmény' měl zaplněnou ruku až po rameno.
Otrokář se uchechtnul a přesně ve stejnou chvíli Ryuu vyletěl ze stanu. Doslova, vyletěl. Chvíli se kutálel po zemi, než ho jeden otrokář přišlápnul k zemi.
Otrokář vzal starci ruku a na zápěstí mu připsal 'C21'. "Protentokrát to nechám být. Ber to jako dárek na přivítanou" nechutně se na Risu usmál "Ale jsi jen děcko, který nám tvý rodiče prodali za celkem nízkou cenu. Už tě nemohli vystát. Jsi jen na obtíž proto jsi tady. Koho by furt bavilo se o tebe starat hm?! Nikdo tě nechce, tak se aspoň chovej slušně" říkal to přesvědčivě, vážně přesvědčivě, dokonce by mu i uvěřila, kdyby tu rodičovskou starost vážně někdy zažila. Klidně si vesele mluvil dál o jejích rodičích a ani si nevšímal jak ho Ryuu přerušuje svým křikem, vždy když do něj kopnou.
"Nechte toho, jak asi má slyšet můj srdceryvný projev, když tady ječí jak holka?!" Křikl na ně po chvíli, otrokář po něm jen hodil hnusný pohled a nechal Ryuua být. Risa se od něj odtáhla. Otrokář ho vzal za řetěz a dotáhl ho k jeho cele. "Nech ty projevy a ukliď ho" s tím humusák odešel.
Jenom pokrčil rameny a hodil Ryuua do klece, pak ji zavřel a odešel.





 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 EI EI | Web | 12. srpna 2013 v 12:43 | Reagovat

Máš super blog ! :-)

2 Saskie Saskie | E-mail | Web | 12. srpna 2013 v 13:08 | Reagovat

[1]: děkujeme *-*

3 Melaficent Melaficent | Web | 12. srpna 2013 v 19:52 | Reagovat

otrokár odišiel.. A čo sakra bolo potom? :D Som zvedavá, prečo ho Risa tak nenávidí.
Inak, je zaujímavé, že napriek tomu jej nevadí, že ju ľudia oslovujú tak, ako to navrhol najskôr on (Risa) Alebo ju tak volali aj predtým? :D

4 Saskie Saskie | E-mail | Web | 12. srpna 2013 v 20:02 | Reagovat

[3]: Všechno se dozvííš~~ xDD
A ne, myslím že ji tak nazývali až po tom co to navrhl Ryuu, předtím jí asi říkali "Rapori" nebo já nevím proč je nenapadla Risa xDD

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama