Bouřící se krev 27.

4. listopadu 2013 v 15:00 | Saskie a Batia ^^ |  Bouřící se krev

27.


"Zkus hádat...Čím si mám teď jako utřít zadek? No nazdar…" Matyas se postavil na nohy a začal v krabicích pod schody hledat toaleťák.
"Co je to tentokrát?" Zeptal se s hlavou zabořenou v krabici.



"Ženská záležitost… Víš, budu potřebovat- jak mu to mám říct? Co když vůbec neví o čem je řeč? Ale tak, risk je zisk, že? Risknu to a třeba mi dá, co potřebuju." Ozývalo se z kabinky Alexino samomluvné povídání.
"Jaká ženská záležitost....? Hele, toaleťák jsem sice nenašel, ale mám tu kousek starého hadru. Jen s tím ten hajzl neucpi." Hodil jí přes stěnu kabinky starou zmuchlanou hadru, divně zapáchající už z dálky, navíc vypadala, jako by s ní někdo vytíral veškeré podlah v domě. Al si ji prohlédla s jedním zdviženým obočím
"To fakt ne… Není tam něco jiného?" Matyas se rozhlížel kolem sebe, když zahlédl v druhém rohu před mřížemi vysoký regál a na samém jeho vršku, božskou září osvětlený toaleťák.
"Myslím, že jsem něco našel." Vzal toaleťák a donesl ho ke kabince.
"Díky."
"Ještě něco?" Zeptal se
"Jo, jedna věc by tu byla, potřebuju vložku." Matyas se zamyslel.
"Ty myslím na skladě nevedeme, ale mohl bych ti dát svoji." Al zaraženě hleděla na špinavé dveře kabinky.
"On má u sebe vlastní vložky? A to proboha k čemu?!" Ptala se ve svých myšlenkách.
"Počkej, jen ji vytáhnu… Kruci, nějak se tam sekla, do… háje… Ha! Mám ji, potvoru jednu." Al si radši nechtěla ani představit co se za stěnou kabinky děje.
"Tady…" Podal jí přes stěnu vložku, jenže z boty. Al se na čele objevila ledová kapka.
"Chlapi…" Poznamenala si pro sebe, ale vložku si ze slušnosti vzala.
"Díky." Odpověděla nejistým tónem.
"Něco v nepořádku?"
"Ne, jen že si to přesně trefil, tohle jsem přesně myslela… V trochu jiném slova smyslu." Poslední větu řekla šeptem. Matyas se hrdě usmál, jak dokázal své svěřenkyni pomoct a odešel si sednout zpátky na zem. Po pěti minutách, kdy Al stále nevycházela z kabinky, mu to už přišlo divné.
"Al? Máš tam snad nějaký problém? Jsi si jistá, že nepotřebuješ pomoct?" Zeptal se opatrně.
"Ne, vše je v pohodě, jen ta tvoje vložka mi nějak nesedí."
"No, asi nemáme stejně velkou nohu."
"Jo… To bude přesně ten důvod. Hele Maty, asi zůstanu sedět tady a budu ti povídat přes dveře. To víš, jak mám zlomená ta žebra, ještě by se mi to mohlo víc podělat, kdybych se zvedla. Sice z toho budu mít prkýnko vytlačený na zadku, ale lepší než rudé kalhoty od krve. Nebo ne?"
"No já teda nevím, ale bavit se se mnou přes zavřené dveře je malinko neslušné, nemyslíš?"
"Mám si otevřít dveře pro tvé potěšení?" Maty se nad touhle otázkou zamyslel.
"No, kdybych byl zvrhlý asi bych řekl jo, ale jsem gentelman. Přetrpím to… Klidně mluv." Al začala povídat, ovšem nikoliv o svém dětství, bavili se spolu jen tak o ničem, probrali počasí, politiku, Alex se snažila naznačit skrz řešení problémů s ženským tělem, co se děje, nepochopil to, tehdy začala pochybovat o jeho vnímání okolí a duševním klidu.
Za dvě a čtvrt hodiny, když právě probírali Matysovo nové tetování na bedrech, které ovšem Al přes zavřené dveře kabinky mohla jen těžko vidět, se otevřely dveře. V nich stála Zaira, v ruce držela klíč od dveří a jen kroutila hlavou.
"Moje spása dorazila!" Prohlásil Maty
"Ty hňupe… Já ti dám, že tě "někdo tady zamknul", ty dveře jste sem, pokud si dobře pamatuju, dávali vy dva s Eliotem. Spletl si to, proto si hňup. Příště si vem aspoň klíče, než sem vlezeš… Hňupe!"
"To sis nemohla odpustit, co?" Vzal si od ní klíč.
"Ne, protože si hňup, hňupe." Odpověděla a chystala se k odchodu, zastavil ji však Alechandřin hlas z kabinky.
"Ehm… Zairo, mohla bych tě o něco poprosit?" Zaira se rozhlédla kolem sebe. Když svoji vězenkyni nikde neviděla, rychle si domyslela, že sedí v koutě na toaletě.
"Jasně… O co jde?"
"Potřebuju vložku, ale tentokrát už fakt ne do bot, buď tak hodná…" Zaira probodla Matyho výhružným pohledem.
"Aha, tak tuhle vložku. Tím se mnohé vysvětluje." Pokýval hlavou s naprosto vážnou tváří.
"Jsi…hňup!" Vytáhla z kapsy vložku a podala ji Al.
"Konečně!! Kdybych teď šla na rentgen zadku, doktor tam uvidí tohle špinavé prkýnko." Po dvou minutách vyšla Al z kabinky, vrátila Matymu jeho vložku z boty a na Zairu děkovně kývla.
"Jasně, a ty… Hňupe!" Mávla nad Matym rukou a odešla.


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Melaficent Melaficent | Web | 12. prosince 2013 v 21:28 | Reagovat

Bože :DDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDD

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama