Merodi ga daisukidesu 27

12. července 2014 v 12:00 | Saskie a Batia ^^ |  Merodī ga daisukidesu

Merodi ga daisukidesu 27.


Ren Itokki - červená
Kane Konori - Modrá
Kei Machiko - světle fialová

Natsu Yinguui - světle zelená


Tiklo mi v obočí. Chlapci kolem mě prošli, asi jim došlo, že já nebudu někdo, kdo by pomáhal takovému chudákovi. Jenom na mě nenápadně kývli jako na pozdrav a obešli mě.
To mi tiklo oko podruhé.

"Hele ty, VIPko" otočil se na mě jeden z nich. To mi tiklo oko potřetí, a tohle já už snášet nebudu.


Zašel jsem do třídy a hned mě tři Liamovi poskoci narazili na zeď. "Ty půjdeš s náma, máme vůči tobě nějaký resty skrz Liama. Náhodou nevíš, co se mu stalo, že?" Zašklebil se na mě vysoký, trochu namakaný tmavovlas jménem Yahe Norito.
"Ehm..-" Nečekali na odpověď, hned mě chytli a odtáhli ze třídy. Bylo mi jasný, že tohle neskončí jen u narvání do skříňky či koše. Hledal jsem jakoukoliv záchranu. Na konci chodby jsem téměř okamžitě někoho zahlédl. Hned jsem k němu s nadějí otočil hlavu a chtěl jsem ho poprosit o pomoc, ale když jsem si všimnul, že se jenom šklebí a je to zas ten… ježiši! Povzdechl jsem si.
Radši jsem se od něj odvrátil, kdo ví, jestli by se k nim nepřidal. Prošli jsme přímo kolem něho.
"Hele myslíte, že by se chtěl taky připojit? Vypadá, že by ho to bavilo" usmál se Yahe tiše. Ostatní kývli.
Vyvalil jsem oči, ale než jsem stihl něco říct, už se k němu otočil.
"Hele ty, VIPko" oslovil ho
S povzdechem jsem zavřel oči. Ah. Tak ono to bude ještě horší…
Najednou něco prosvištělo kolem mě. Otevřel jsem oči a nechápavě zíral na S-ko, které ještě zůstalo v pozici po úderu. Nechápavě jsem zamrkal a otočil se na Yaheho, který ležel rozvalený na zemi s krvácejícím nosem a nejspíš v bezvědomí.
"Tak takové oslovení si vyprošuju" Prohlásil arogantně a protřepal si ruku, kterou doteď měl zatlou v pěst.
"T-ty!" Křikli oba dva (ten zbytek), co mě drželi, naráz. Pustili mě na zem, a rozběhli se proti S-ku.
Já skončil na zádech. Nějak jsem posbíral to, co ze mě zbylo, a přikrčil jsem se za jakousi skříňku na chodbě.
Slyšel jsem pár ran a nějaký narážky, pak zazvonilo, vůbec jsem nevěděl co se děje, nebo kdo vyhrává. A upřímně… nevím jak bych to řekl… výhru jsem nepřál ani jedné straně.
Chtěl jsem někomu fandit, ale sakra… fakt nevím komu. Asi budu radši, když vyhrajou týpci od Liama. Od nich vím, co můžu čekat.
Když ten bordel ustal, a že se fakt divím, že to sakra neslyšel žádnej učitel, trochu jsem se přikrčil.
Ať už přežil kdokoliv, můj život bude v ohrožení tak jak tak. Nejspíš.
Když se vedle mě někdo zastavil, zvedl jsem hlavu, vedle mě se postavil Liamův poskok. Měl monokl a možná vyražený nějaký ten zub, jinak hnědé krátké vlasy s dredem vzadu na hlavě a hnědé oči, tenhle se jmenoval Akio Valu. Trochu jsem si oddechl, že tam stojí právě on.
"Co jako znamená ten oddech?" Ozvalo se otráveně.
Trochu překvapeně jsem zamrkal a odsunul jsem se od skříňky, abych viděl za něj. Stál tam S-ko. Pustil Akia, který následně spadl na zem.
Oh doprdele…
Trochu zoufale jsem zalapal po dechu a zase se přikrčil za skříňku.
Cítil jsem, jak mě černovlas probodl pohledem skrz skříňku. Slyšel jsem asi dva kroky, které stačily na to, aby si skříň obešel a byl u mě.
Dřepl si a podíval se na mě.
"Tenhle rožek ti sluší no. Krásně sem zapadáš." Začal s pošklebkem.
Nevěděl jsem, co bych měl dělat.
"Tenhle den je pěkně na hovno" povzdechli jsme si oba ve stejnou chvíli. Moc jsem to neřešil, sakra hlavně ať už jde.
"Hej" Pronesl a lehce mě ťuknul hřbetem ruky do ramene.
"Zvedej se" Zmateně jsem vstal, no stejně jsem se na něj nedíval. Tak nějak jsem měl obavy, že bych ho tím nasral a ještě bych skončil jako ti tři kolem. Spíš jsem se bál jeho, než toho, co by se mi mohlo stát. Prostě… zatracený dvoumetrový obludy! Zatraceně proč jsem takovej slaboch.
"Dej mi svůj mobil" prohlásil najednou
Trochu jsem se zamračil. "Máš vlastní, a jestli ne, můžeš si dovolit koupit novej." řekl jsem se sklopenou hlavou.
Ani jsem se nebránil, když mi sám sáhl pro mobil do kapsy proti mé vůli. Ježiš tak si ho vem no! Samozřejmě!
Odemknul ho a začal vytáčet nějaký číslo. Samozřejmě! Sežer mi aj můj kredit!
Asi za tři vteřiny začal mobil zvonit jemu. Nechápavě jsem se na něj podíval. On jako prozvání sebe, aby měl moje číslo? Jako proč =,=
"Tvoje jméno?" Můj mobil položil na skříňku, a sáhl pro svůj.
"-ne" prohlásil jsem potichu
"Cože?"
"KANE" štěkl jsem už nahlas
"Když zavolám, přijdeš." Prohlásil a schoval si svůj mobil do kapsy
"COŽE. Jako proč! Já nejsem žádnej poskok, co bude skákat, jak někdo píská!"
"Za záchranu."
"Neprosil jsem se" štěkl jsem nasraně
"A to zajímá koho? Já ti zachránil krk, tak budeš vděčnej. Teď mi něco dlužíš, ne snad?" škodolibě se usmál
Kurva, měl pravdu, ale-
Uchechtl se "Jo. Přesně to jsem si myslel. Takže až řeknu, přijdeš." Nejspíš na mým pohledu vyčetl, na co jsem myslel… kur*á! Teď budu sloužit nějakýmu pošahanýmu boháčovi?!
"Nedojdu po čas školy! Nehodlám pak propadat u zkoušek!" Křikl jsem a drapl svůj mobil
"Tak vidím, že jsme domluvení. Zatím čau Kene"
"KANE" Štěknul jsem podrážděně
"to je fuk" mávnul rukou a šel kamsi do třídy
Taky bych měl jít… Kurva tenhle den vůbec nezačíná dobře!



 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Joina Joina | Web | 19. července 2014 v 11:14 | Reagovat

Skvělý díl. To je ale blbé, když si dovolují na slabšího , ale aspoň, že to dobře dopadlo

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama