Bouřící se krev II. - 38

15. října 2014 v 12:00 | Saskie a Batia |  Bouřící se krev II

Bouřící se krev II. - 38






"Slečno?" Zvedl zvědavě obočí Ryo "Máte přání?" Zeptal se s milým úsměvem na tváři.
Sotva otevřela pusu, v pozadí za ní se objevil asi 20i letý blonďák.
"No, ano, někoho hledám" Prohlásila taktéž s milým úsměvem a přešla ke stolu, za kterým chlapci seděli.
"A… koho?" Steven nedůvěřivě zvedl obočí
"Ále" Mávla rukou "Potřebuji vidět Elizu."
"Nikdo takový tady není, tohle je opuštěná nemocnice." Odsekl Steven

"Tak hele ty jelito! Nejsem zvědavá na pytloviny!" Nahla se přes stůl a vytáhla ho skoro nad zem za tričko "Někdo je tu možná smrtelně nemocný, chceš, aby kvůli tobě byl někdo smrtelně zraněn, jen protože seděl na vrátnici a dal nesprávné osobě, nesprávné informace?!" Její výraz vypadal mile, přesto téměř vrčela a oči jí žhnuly. Mladík za ní ji poklepal na rameno, ať se uklidní, ale nepouštěla ho
"Aha…" odvrátil pohled "Vy myslíte Elizu… Druhé patro…" Následně byl 'odhozen' zpátky na židli.
Blonďák za ní se nevinně usmál "Jsme očekáváni. Dík za spolupráci." Prohlásil a následoval brunetu k výtahu.
Když vystoupili ve druhém patře, obyvatelé nemocnice si toho samozřejmě všimli.
Rico, který dopoledne pomáhal Eliotovi v prohlídkách, hned tuto návštěvu šel ohlásit právě doktorovi, aniž by to návštěva vyžadovala.
Když se Rico vrátil s Eliotem, nestačili se divit.
Členové gangu mířili zbraněmi na nově příchozí pár. Obarvená hnědovláska byla v klidu, avšak blonďák držel v obou rukách zbraně a každé dvě vteřiny měnil své cíle na konci hlavně. Jelikož oproti dvěma neznámým stálo nejméně 10 členů s pistolí v ruce, neměl ani navybranou.
"Hej, hej, hej! Co se děje? Dejte ty pistole dolů proboha!" Vyletěl Eliot a postavil se mezi 'hosty' a 'domácí tým'.
Všichni, až na dvojčata z nemocnice a blonďáka, dali zbraně dolů.
"Nate, Jake(u), dejte ty zbraně dolů." Přikázal Eliot, ale když ani po zaváhání nedali zbraně dolů, Eliot jim ruce dal podél těla sám.
"Ale co když to jsou zvědové od Pedra?" Zamračil se Jake nedůvěřivě a pohodil rukou.
Eliot se otočil na zelenookou ženu a muže.
"Nataly?" Zeptal se doktor a žena jen kývla. "A on?"
"Snad si nemyslíte, že přijdu a nevezmu s sebou někoho, kdo mě bude chránit. Kdo ví, jestli se vám dá věřit. Jsem tu kvůli Elize." Odfrkla si arogantně. "Tak kde je?"
Eliotovi po čele sjela ledová kapka. Pak jen mávl rukou na ostatní "To je v pohodě, rozejděte se lidi. Jsou to vítaní hosti. Chovejte se slušně." Rozehnal Eliot dav kluků a až poté zbraně schoval i blonďák.
"Takže ty seš ten neschopnej doktor?" Zeptala se Nataly a dala ruce v bok.
"Jsem Noe" Představil se kupodivu s přátelským úsměvem bodyguard brunety a moc si jí nevšímal
"Eliot. Těší mne" Usmál se
Nataly oba dva probodla pohledem
"Nezdržujte. Tak kde je?" Rozhlédla se po chodbě
"Na JIPce."
Nataly se dál nespokojeně rozhlížela "Je to tak zaprášené… nechutné… Doufám, že její pokoj je čistý!" Zaměřila pohled na Eliota
"Ano. Pár kluků tam uklidilo, než jsem tam Lisu nechal odvést."
"Ale zbytek nemocnice, jak vidím, ne." Prohlásila. "Co onemocnění z prostředí?" Dala se do kroku
"To už jsem vyloučil" oba chlapi se rozešli za ní.
"Otrava jídlem?" Prstem přejela po rámečku obrazu, když se poté podívala na svůj prst, znechuceně zkřivila obličej. "nechutné…" Poznamenala, následně se ale zarazila, když se před ni postavila Babetta.
"Z mého jídla žádnou otravu nedostala." Babetta neznámou ženskou před sebou probodla varovným pohledem.
"To jsem neřekla." Zvedla obočí na odpověď "Kdo je ta puťka?" Otočila se na Eliota "Ta vám tu vaří? Není divu, že všichni vypadají tak bledě. To mají beztak z těch blafů." Nataly obešla zaraženou, pomalu vzteky-rudnoucí Babettu a šla dál.
"Babetto, hlavně klid. Je to doktorka, co přišla pomoct Lise. Neví, že tvé kuchařské umění je neocenitelné" Eliot se povzbudivě usmál
"Jo, takové první a poslední sousto, to se fakt vyplatí." Řekla ostře, a když viděla pavučinu s pavoukem, kdesi u stropu, opět poznamenala, jak je tato nemocnice nechutná.
Babeta odhodila berle, které ji podpíraly, a chtěla se vrhnout na neznámou doktorku. Ve skoku jí však zabránil Eliot.
"Babeto…!" Držel se zuby nehty, opravdu měla sílu, na to, kolik jí nejspíš bylo.
"Co si to sakra dovoluje?! Mě bude říkat puťka a odsuzovat mé umění?! Mě?! Babettě Antoinettě Rossi?! Ta malá coura, fuchtle jedna zkažená, ta neznabožka! Jestli si tak chytrá, vař pro třicet chlapů!" To znělo jako výzva. Nataly se jen usmála a kývla na ni, že to bere. Vzápětí vešla na jednotku intenzivní péče, kde Zaira v klidu odpočívala.
"Tss! Já jí dám! Jen ať se předvede!" S dalšími nadávkami Babetta sebrala berle a zmizela.
Noe chtěl následovat doktorku do pokoje, ale Eliot ho chytil za rameno a zastavil ho.
"No opovaž se."



 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama