Merodi ga daisukidesu 88

1. července 2015 v 16:14 | Saskie a Batia |  Merodī ga daisukidesu

Merodi ga daisukidesu 88



Ren Itokki - červená
Kane Konori - Modrá
Kei Machiko - světle fialová

Natsu Yinguui - světle zelená




Ale jedno vím jistě…
Nejsem gay!
Tohle bylo prostě… Já- nevím co mě to napadlo, nemusím se tady obhajovat sám před sebou! Tohle byla prostě jen… jen… opilecká slabost! K večeři jsem dostal víno, no tak mě to trochu přemohlo, byla to chyba a teď jdu spát! ><
Ještě jsem se přesvědčil, jestli jsem vážně zavřel dveře a jestli Kane pořád spí. Můj čin bude zapomenut.
Schoval jsem se pod peřinu a vážně šel spát.

S bráchou jsme seděli u stolu a oba tiše poslouchali nadávky s opilým podtónem, které se ozývaly ze schodů, přesněji z chodby kde byla koupelna. Paní Genaki to sice z alkoholem přehnala, ale po tom co sme se Senchim provedli, hodně rychle vystřízlivěla. Nejdřív nás seřvala za bordel v obývacím pokoji, kde byly rozházené kbelíky od zmrzliny a v těch plných krémová ledová pochoutka pomalu tála, takže tvořila louže na koberci, pak nás seřvala za špinavé šlápoty všude po domě a nakonec se dostala až ke koupelně.
Provinile jsem se podíval na kladívko a šroubovák, co leželi předemnou na stole. Teď si tak říkám, že to nebyl úplně nejlepší nápad a s tím, jak Genaki řve, to budeme muset asi uklízet.
Do kuchyně si to nakráčela matka s nějakým ženským módním katalogem. Proč mám najednou pocit, že letos dostanu na vánoce velmi vkusný svetr s norským vzorem? Kdyby někdo nevěděl- vločky a sobíci.
"Rene?"
"Matko?" Ani jsem k ní nevzhlédl
"Proč Genaki klečí nahoře na schodech, vzpíná ruce k nebesům, brečí a vyhrožuje, že odejde do penze? Co jsi udělal?!" Teď už jsem k ní vzhlédnout musel. Nejen, že jsem byl překvapen jejími schopnostmi vyřešit záhadu staré modlící se babky bez jediného vodítka, ale zároveň mě její obvinění pobouřilo.
"Proč si myslíš, matko, že za to můžu já?!"
"Protože před tebou na stole leží kladivo a šroubovák." Nemohl jsem si pomoct, měla pohled jako Sherlock Holmes, který zrovna vyřešil největší zločin na světě. Opravdu bych jí k tomu donesl už jen béžový kabát, lupu a takovou tu detektivní čepici.
Můj pohled sklouzl k nářadí na stole.
"To není moje. Pleteš se, za všechno může Senchi." Bez mrknutí jsem ukázal na mladšího bratra, který úlekem nadskočil a následně se začal hradit, že on je v tom naprosto nevinně, že za všechno můžu já.
"Přece bys mu nevěřila, breptovi. Je malej, malý si toho hodně navymýšlí." Ano, vzpomněl jsem si při těch slovech na Kaneho, ne že by si vymýšlel, ale… no, všichni víme.
"To není pravda! Já za nic nemůžu, celé to byl jeho nápad." Pohlédl jsem na něj s hraným zatajením dechu.
"Takhle mě obvinit! A ještě lhát mé drahé matce. Pojď, tohle ti za to nestojí. Okamžitě se stěhuješ! Tenhle dům je plný intrik, lží a podvodů." Matka se mi vytrhla a chvíli poslouchala nový příval nadávek z patra.
"Kurva! Tak tohle teda ne, nejsem instalatér, abych jim tu spravovala hajzly!" Pohlédla na mě s jedním zdviženým obočím, přesně jsem věděl co chce říct.
"Vidíš?! Říkám ti pojď, sbalíme ti věci a pošleme tě třeba… do… na… na Sibiř. Všichni ti tu jenom lžou a nepřestanou dokud neodjedeš."
"Tak tohle jsem si nemyslela."
"Jo, já taky ne… Vidíš, intrikáni! Všichni dojednoho a ta babka je vede!" matka se mi naštvaně vytrhla a odešla k sobě do pokoje. Otočil jsem se opatrně na Senchiho. Koukal tiše na schody, po nichž odešla, vypadal, že vážně přemýšlí.
"Myslíš, že si šla fakt balit?" Zeptal se po chvíli.
"Ta? Šla možná tak zabalit mně…"


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama