Naruto 100.

27. července 2015 v 3:00 | Saskie a Batia |  Naruto

Naruto 100.


*B* Drazí čtenáři (pokud ještě nějací jste .-.), máme tu pro vás legendární 100 díl Naruta, ano taky mi to připadá neuvěřitelné. Poslední dobou, takového půl roku v tom totiž dost tápeme, ale snažíme se to dokončit, když už jsme tak daleko ;)

*S* No, tak a je tu stovka. Sakra už aby jsme to dokončili xD *omlouvám se za své nadšení ale už aby to bylo pryč xDDD*
No snažíme se to nějak dohnat ke konci, podpora se hodí, takže se nestyďte a zanechte komenty jak se na to taky těšíte ˘^˘

Předchozí díl

Shunemu to bylo nejspíš tak trochu jedno, nebyl to jeho pokrevní otec, Kal už sice byl biologický syn muže, jehož tady všichni hledali, ale něco Shikamaruovi říkalo, že tohoto muže Kal ve skutečnosti nesnášel za to, jak se jen tak sbalil a utekl od své těhotné ženy a dvou dětí. Otázka zůstávala, a ta tížila snad všechny, nejvíc Stevee, proč to udělal? Proč odešel? Musel k tomu mít nějaký důvod, a nebo byl opravdu mrtvý a oni tu teď vlastně hledali někoho, kdo dávno leží pod drnem?"Kde je vlastně Takeo?"Zeptala se tišším hlasem Hinata, čímž ostatní vyrušila z dlouhého ticha. Všichni na sebe zamyšleně pohlédli, po pěti minutách tichého uvažování jen pokrčili rameny a každý pokračoval ve své dosavadní činnosti. Ani jeden z nich netušil, že je z vysoké větve sleduje Stevee se zamyšleným výrazem.
"Vrať se do země svých předků… Pokud otce nenajdeš, lidé tě už nasměrují. Itachi, něco mi uniká, ale co? Všichni které jsme oslovili řekli, že jej nikdy neviděli… Co když mě Itachi nasměroval špatně? Nebo mám začít pátrání úplně z opačného konce?" Zahleděla se na malého ptáčka na větvi před sebou. Vůbec se nebál, ani když k němu natáhla ruku, dokonce přišel ještě blíž a nechal se jemně pohladit.
"Kal říkal, že moji předci svoji zemi opustili… Museli v ní něco zanechat, alespoň malé snítko, jinak by sem táta nešel. Měl nějaký důvod proč se skrýt zde." Stevee ladně seskočila na most mezi ostatní, kteří se akorát začínali hádat. Sasuke vypadal, že Rise hlavu rozdupe, ona mu málem vyškrábala oči, vyhrožovala mu ale i horšími věcmi.
"Řekni že neseš výborné zprávy." Shikamaru se na Stef podíval s jiskrou naděje v jeho jinak nezaujatém výrazu.
"Jakože jestli jsem už našla alespoň nějakou stopu?"Zeptala se nejistě a přešlápla z nohy na nohu, přičemž nahnula hlavu ke straně.
"Ne…? Tvoje stopy mě nezajímají. Já mám na mysli jestli to vzdáváme a půjdeme domů." Asuma s Hinatou došli blíž, aby jim něco neuniklo. Stef raději dělala, že tohle neslyšela a zaměřila se na Risu, která stále tloukla hlavou do zábradlí.
"Dost... Všichni mě poslouchejte. Vím, že už jsme tu pomalu třetí den a máme zatím úplné houby, ale já nevěřím tomu, že tu opravdu není ani jediná stopa."
"A nebo ti jednoduše tvůj tajný zdroj informací lhal. Nic a nikdo tady není." Risa probodla Stef pohledem. Ta se jen zhluboka nadechla. Čím déle tátu hledala, tím víc začínala pochybovat stejně jako její kamarádka. Na druhou stranu, proč by to Itachi dělal? Znala jeho tajemství, věděla toho o něm víc než Sasuke a to byli ti dva sourozenci. Přece by ji nenavedl na špatné místo, kdyby věděl, že jako pomstu může klidně všem vykecat co o něm ví.
Zakroutila hlavou, tohle by Itachi neudělal. Neuměla to vysvětlit, ale v určitých věcech mu rozuměla, chápala ho a věřila jeho úsudku. Kdyby staršího z Uchihů neznala a slyšela jen Sasukeho příběh o vyvraždění celého jejich klanu, myslela by si, že je hajzl… Ona slyšela oba příběhy, obě pravdy, dvě verze, znala tedy úplnou pravdu.
"Budeme ještě jeden den pokračovat v hledání a jestliže nic nenajdeme, vydáme se zpátky do Konohy." Rozhodla, následně se otočila k odchodu, když narazila na staršího vysokého urostlého muže s plnovousem, dlouhými vlasy, které měl na čele převázané šátkem.
"Darakenho? Jsi to ty Dark?" Stef jen zakroutila hlavou.
"Promiňte, s někým ste si mě spletl."
"Ne, tebe poznám malá Murasakiová. Přece poznám vlastní vzdálenou krev…" Stevee se zůžily zorničky.
"Kdo sakra jste…?"

hodinu předtím…

Potuloval se po vesnici, tak nějak se tajně vyhýbal mostu, na kterém všichni ti mladí ninjové z Konohy teď postávali a něco řešili. Musel vymyslet plán, tohle zašlo až příliš daleko, ale naneštěstí zde existoval někdo, kdo mu mohl pomoct z téhle situace ven.
Prošel přes lanové mosty, mířil do nejsevernější části vesnice, kde měli své příbytky řemeslnící. Hledal jen jednoho člověka, mistra ve svém oboru. Nikdo nebyl lepší pro plán, který měl v hlavě. Dvakrát pomalu a čtyřikrát rychle zaklepal na dřevěný trám vedle vstupu do dílny, odkud se valila oblaka dýmu.
"Kdo zas otravuje?" nejdříve se z malého příbytku ozýval rachot a nakonec vykoukl celkem drobný mistr řemeslník s dlouhými šedými vlasy a jasnýma modrýma očima. Změřil si muže před sebou podezíravým pohledem, po chvíli jen němě přikývl a nechal cizince vstoupit.

Další díl
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama