Naruto 99.

20. července 2015 v 3:00 | Saskie a Batia |  Naruto

Naruto 99.





"No, třeba ví kejklíř víc než si myslíš… Ale nejdřív mi musíš povědět svůj příběh." Stef přemýšlela, jestli mu věřit, vypadal neškodně, tím, že mu řekne koho hledá a proč nic neztratí. Stejně jí nakonec řekne, že nikoho takového neviděl a bude vymalováno. Nechali Risu dál lovit rybu a společně zamířili do putyky.

,,… Takže hledám svého otce a podle dostupných informací by měl být tady, ale nikdo ho tu neviděl." Stef dokončila vyprávění o svém otci. Cizinec před ní celou dobu tiše seděl a klidně míchal čaj, z nějž nepřestávala stoupat horká pára. Stef se zahleděla na lžičku, která kroužila kolem kraje šálku, nikdy se jej však nedotkla, za celou dobu neslyšela ani jedno cinknutí, kdy by lžička narazila do stěny či dna hrnečku. Donutilo ji to přemýšlet…
"Stevee?"Byl to jeho hlas, co ji vrátil zpět do reality. S trhnutím se na něj podívala a nahnula hlavu ke straně.
"Proč vlastně nosíš tu masku? Co pod ní skrýváš?" Cizinec odložil lžičku na stůl a velkou dlaní objal drobný šálek čaje, druhou vytáhl z kapsy bambusové brčko, kterým poté čaj pil. Musela uznat, že je vynalézavý.
"Něco velmi ošklivého… Tenhle kejklíř bojoval ve válce, mám znetvořený obličej. Mnoho lidí se mě stranilo, raději jsem si pořídil tuhle masku a také… pro jisté osobní důvody." Stef měla soucitný pohled, myslela na Shuneho dávné zranění. Měl škaredě popálený krk, neustále nosil šály, dokonce i v letních vedrech.
"Víš, pokud si lidé při prvním pohledu hned myslí, že jsi odporný, pak jsou oni sami zrůdy. To zranění které máš, vypráví tvůj příběh a když ho máš, tak jsi ve skutečnosti hrdina. Mohl jsi ve válce klidně umřít, ale vyvázl jsi jen se zraněním. Za to by tě neměli kritizovat a stranit se tě, ale měli by se na tebe dívat s úctou a respektem. Vždyť kolik z nich se může pochlubit tím, že někdy nějak pomohli své zemi, své vesnici? Že byli hrdinové a zachránili něčí život? Myslím si, že bys neměl své zranění skrývat pod maskou, ale právě naopak, měl bys jej nosit s úctou, přestože vypadá sebevíc ošklivě."Stef se na maskovaného muže před sebou povzbudivě usmála, následně sklonila pohled ke svému hrnku s čajem. Kejklíř ji dlouhou dobu pozoroval.
"Miloval jsem jednu dívku, byla to neobyčejná žena a vždy si dokázala prosadit svou. Přestože je má tvář ohavná, ona se do mě dokázala zamilovat a ukázala mi tak, že nezáleží na zevnějšku, ale na pocitech."Zasněně se podíval do stropu, co nečekal, byla rána do zad.
"No vidíš, to je přístup!" Stef hodila na stůl pár drobných a odcházela.
"Počkej, kam jdeš…? Nechtěla jsi pomoct s hledáním tvého otce?" Otočil se za ní, ona však jen mávla rukou.
"Já si nějak poradím…!" Usmála se a opustila putiku.

Stáli na mostě a všichni poslouchali nesnesitelné dunivé ťukání, které v přesném rytmu už půl hodiny vydávala Risina hlava vždy po střetu s dřevěným zábradlím na mostě. Asuma si klidně pokuřoval další cigaretu, jejíž nedopalek za následného velmi tichého poučování od Hinaty o tom, jak by mohl něco podpálit, házel dolů ke kořenům stromů. Kromě Asumy lezlo Risino mlácení hlavou na nervy všem.
"Nechceš toho už prosím nechat?" Zeptal se Sasuke s tikem v oku. Risa na něj nezaujatě pohlédla, na ten malý okamžik s rytmickým boucháním přestala, následně stejně nezaujatě mlaskla a pokračovala dál.
"To je otrava! Proč tady vůbec stojíme? Proč jsem vůbec kývl na to, že někam půjdu…?"Shikamaru přestal doufat v nalezení Steveeina otce už po příchodu do této vesnice. Pokládal člověka, který jen tak utekl od své rodiny a povinností, zatímco k tomu využil válku proti Kyuubimu, za charaktera. Nešlo mu na rozum, proč by se právě takový člověk schovával před svými dětmi zrovna v této vesnici. Shikamaruovi taky poměrně rychle došlo, že jestliže Stevee její bratři o otci neřekli, nejspíš k tomu měli nějaký důvod. Jistě alespoň ti dva nejstarší věděli, že je na živu a někde dobře schovaný. Shunemu to bylo nejspíš tak trochu jedno, nebyl to jeho pokrevní otec, Kal už sice byl biologický syn muže, jehož tady všichni hledali, ale něco Shikamaruovi říkalo, že tohoto muže Kal ve skutečnosti nesnášel za to, jak se jen tak sbalil a utekl od své těhotné ženy a dvou dětí. Otázka zůstávala, a ta tížila snad všechny, nejvíc Stevee, proč to udělal? Proč odešel? Musel k tomu mít nějaký důvod, a nebo byl opravdu mrtvý a oni tu teď vlastně hledali někoho, kdo dávno leží pod drnem?

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama