Naruto 106

21. listopadu 2015 v 10:57 | Saskie a Batia |  Naruto

Naruto 106.



Předchozí díl


"Proboha… Vždyť my sme doma nechaly Naruta…!" Křikly obě naráz, následně se Stef uklidnila a s vážnou tváří prohlásila: "Nebylo to proto, že nepřišel včas?"
"Jo, jo asi jo, nelamme si s tím hlavu. Stejně ho zas zanedlouho uvidíme."Risa mávla rukou.
"Ale je to škoda, mohly jsme je s Hinatou dát konečně dohromady…"
"Jo to máš pravdu…"

Zatímco všichni balili věci na cestu domů, Risa se neúspěšně pokoušela vzbudit Shikamarua, který usnul v příbytku u dohasínajícího ohně. Asuma se Sasukem po sbalení věcí odešli hledat Takea, schovávajícího se před dívkami, které ho naháněly.
"Vstávej…" Risa kopla do lenocha, ten se však ani nehnul.
"Asi ho celý tenhle výlet zmohl…" Usmála se Stef.
"Ťuk, ťuk… Slyšel jsem, že odcházíte." Ve dveřích se objevil kejklíř. Risa na něj nepatrně zamávala a následně se otočila k Shikamaruovi, chytila jej za ramena, a silným třesením se z něj buď snažila vytřepat poslední zbytky života, v tom lepším případě mělo třesení způsobit Shikamaruovo probuzení. Ten však nijak nereagoval, až na krátké zachrápání, zamumlání nesrozumitelné věty a kapky sliny, která mu odpadla od pusy.
"Taky bych chtěl mít takové spaní." Podotkl zamaskovaný muž ve dveřích překvapeným tónem.
"Je naprosto beznadějný… Jdu ostatním pomoct najít Takea. Hinato! Hlídej ho a když se do pěti minut neprobudí, nastrkej mu do ponožek žhavé uhlíky!" S těmito slovy Risa opustila příbytek, zatímco Hinata jen překvapeně mrkala, naprosto nechápajíc, co se děje.
"Předpokládám, že jsi našla, co jsi hledala, když odcházíte…"
"Jo, svým způsobem máš pravdu. Od samého začátku jsem věděla, že to tak dopadne... Jen jsem si to prostě nechtěla připustit. Vždyť je to celých 17 let, za tu dobu se mohlo stát cokoliv. Jediné, co bych ráda věděla je, jak se mu to stalo." Muž si všiml dopisů, které si Stef strkala do tašky.
"Třeba najdeš odpověď v těch listech." Podotkl, Stevee se podívala na staré zažloutlé obálky.
"Předpokládám, že jedna měla být pro mámu, jedna pro bráchy, možná pro mě a ty další dvě pro tátovu sestru a Keiko."
"Je mi to líto Stevee…" Stef zamyšleně sledovala Hinatu, jak roztřesenou rukou bere rozžhavený uhlík, mezi dvě hůlky a následně ho vkládá Shikamaruovi do ponožky. Nemohla uvěřit, že to fakt dokázala. Lenoch na chvíli otevřel oči, něco zamumlal a následně s řevem vyletěl z příbytku, Hinata běžela za ním, pomalu se slzami v očích se mu omlouvala.
"Máš zajímavé přátele…" Zaražený kejklíř sledoval scénu venku na mostě.
"Jo, ale bez nich bych tohle všechno asi nezvládla… Budeme se muset rozloučit. Ráda jsem tě poznala, i když jsem za celou dobu neviděla, jak vypadáš."
"Potěšení je na mé straně Stefany. Snad se ještě někdy setkáme." Nevšimla si, že před sebe na zem hodil výbušnou kuličku, ze které se po kontaktu se zemí vyvalil oblak kouře. Když dým zmizel, zamaskovaný muž byl pryč. Místo toho si to ke Stef mířila Risa.
"Takea našel bohužel Asuma pověšeného ze spodu mostu za trenýrky, vypadá to, že se mu spodky zařezaly do koulí, což znamená-" Stef přerušila Risu trhnutím ruky.
"Stačilo jen říct, Takeo je odedneška neplodný."
"No, vlastně nám pisklavým hlasem, zní jako vykastrovaný křeček, prozradil, že tam visel už od včerejší noci. Strašně se divil, že sme ho nehledali. Neboj se, svedla jsem to na kletbu trpaslíka."
"Ty trenky a Takeovu neplodnost prosímtě z hlášení taky vynechej, ano?" Stef si přehodila přes rameno svoji tašku, na záda vzala Shikamarův batoh, Risa posbírala zbytek batožiny a obě vyšly před příbytek.
"Bylo to fajn vrátit se na místo, odkud pochází můj rod…" Stef se rozhlédla kolem, naposled se nadechla čerstvého lesního vzduchu. Risa jen souhlasně pokývala hlavou.
"Ale víckrát už ne!"
"Souhlasím s tebou prcku, jednou stačilo, příště sem pošleme někoho jiného."

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama