Naruto 109

20. prosince 2015 v 21:52 | Saskie a Batia |  Naruto

Naruto 109.




"A co když tě ještě chvíli zdržím?" nevinně se usmál
"Tak proti tobě pošlu svého nejlepšího přítele" zářivě se na něj usmála
"A kde ho skrýváš?" Trochu se k ní naklonil
"V kapse" Mrkla na Ryuua a na rameno jí vylezl Shiku. Ryuu okamžitě pustil její ruku a o krok poodstoupil.
"Tak to doufám, že až se vrátí, tak se vrátí SAMA." Vrátil se Ryuu k předchozím divadlu. Shiku na něj němě zavrčel a když se na něj Risa podívala, usmál se nevinně jako andílek.
"Stejně nechápu, jak se ho můžeš bát, vždyť je úplně neškodný."

Hodila tašku do pokoje, otevřela okno, aby vyvětrala zatuchlý vzduch v místnosti, jenže v momentě, kdy zvenčí ucítila čerstvý vzduch se jí nějak udělalo špatně a měla co dělat, aby doběhla na toaletu. Už od rána jí nebylo nejlíp, ale snažila se to před ostatními skrýt, nehodlala zpáteční cestu do vesnice, po tom všem čím s ní prošli, ještě ztěžovat svojí nevolností. Teď už jí nic nebránilo, aby šla žalostný obsah svého žaludku vyvrátit do záchodu. Doma byl jen Ilre, který si ani nevšiml, že se jeho mladší sestra vrátila. Vzpamatoval se až v momentě, kdy z koupelny zaslechl zvláštní zvuky. Pomalu popadl nějaké Kalovi papíry, které ležely na druhém konci gauče a opatrnými kroky se blížil ke koupelně, odkud se šířily strašidelné zvuky. Vzal za kliku a vší silou rozrazil dveře.
"Stát, ani se nehni!" Překvapeně zůstal hledět na Stevee, klečící vedle záchodové mísy, s vlasy staženými do dosti neuhlazeného drdolu, celá pobledlá a roztřesená, slzy v očích.
"Něco jsem tam chytila, už tam nikdy nejedu! Ani na dovolenou!" Pronesla vážným tónem.
"Kam?" Odpovědi se mu dostalo v další Steveeině zvracení.
Od dveří se ozvalo slabé klepání. Ilre položil papíry vedle Stevee na zem a odešel otevřít. Za dveřmi stála Risa, ani jej nepozdravila, prošla kolem něj, jakoby tam ani nebyl a ihned zamířila do Steveeina pokoje. Ten byl k jejímu překvapení prázdný, proto se otočila k Ilremu.
"Kde máš sestru?" Zeptala se skoro zoufale.
"Tady…" Slabý hlas z koupelny prozradil Steveeinu současnou pozici. Risa se opřela o rám dveří a pobaveně sledovala pomalu umírající Stevee.
"Páni, ty vypadáš, co se ti stalo? Sasuke tě zbouchnul?" Letěl po ní špinavý ručník a dvě ponožky, každá jiné barvy, kterým se však šikovně vyhnula. Ilre tuhle otázku nějak nepostřehnul, šel šmejdit do lednice po nějakém jídle, nebo čemkoliv co by se dalo sníst.
"To jednomu nemůže být špatně, či co? Děje se něco, že jsi tady? Pokud chceš teď vyrazit na jídlo, asi tě zklamu, myslím, že by se v mém žaludku ani neohřálo…" Vypadala dosti vyčerpaně, Risa odhadovala, že tu neklečí zase tak dlouho, ale neměla zdravou barvu v obličeji, kruhy pod očima se jí s každou sekundou více vybarvovaly, na tváři měla zaschlé slzy a třepaly se jí ruce.
"Nah, jídlo vynecháme, hlad mě nějak přešel. Rodiče se vrátili, mám počkat, než ti bude líp, abych ti o tom povyprávěla?" Stevee přejela pohledem svoje ruce, mísu před sebou a skončila zpátky na Rise.
"Ne, odhaduju to tak, že se to dneska moc nezmění. Můžeš klidně čekat týden, pokud jsem chytila nějakou střední virózu, takže klidně povídej. Rodiče se vrátili, tak to je fajn ne?"
"No ono to nikdy nevěstí nic dobrého… Najednou by se zase chtěli stěhovat. Hádej kdo z toho má tu největší radost." Rozhodila rukama a falešně se usmála. Stevee tiše sledovala svoji kamarádku, nějak jí došly slova, zmohla se jen na prosté: "Kam?"

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama