Merodi ga daisukidesu 134

15. prosince 2016 v 14:22 | Saskie a Batia |  Merodī ga daisukidesu

Merodi ga daisukidesu 134


Ren Itokki - červená
Kane Konori - Modrá
Kei Machiko - světle fialová
Natsu Yinguui - světle zelená

"Já myslím, že to by šlo. Je to nápadité, můj otčím to ocení, má rád nápaditost a vtip. Ještě aby ne, v jeho práci to potřebuje." Prohodil Ren a zamířil do obchodu.
Oba jsme šli hned za Renem. Kane vzal košík a následoval Rena, aby tam pak mohl hodit ty trička. Já se šel spíš podívat na ty rifle
"Mají i různobarevný potisk saka... Kane, kravatu se vzorem, nebo bez vzoru?" Ren k sobě přiměřoval trika.
"Vem si tu s tím kachním vzorem" Zasmál se a sobě vzal obyčejný typ s bílou košilí a černou kravatou a sakem.

"Počkej, musíme přece ladit. Když mám já vzor, tak ty taky..." Podal mu tričko se vzorem plážových slunečníků a míčů.
"Huh? Ah- ne! Bez vzoru, bez vzoru! Vzor by ti neladil k pleti" Snažil se to zachránit a šlo ho slyšet přes celý obchod až ke mně. Přišel jsem k nim a do košíku hodil kalhoty.
"Nah, já myslím že si vezmu tenhle" škodolibě, jen kvůli Kanemu jsem si vybral tričko s Batmaním vzorem.
"Geniální... hele, tady je se vzorem spider-mana a tady se vzorem iron-mana... Kane, budeš spider-man." Ren podal Kanemu triko
"Ne, ne ne. Já chci vypadat dobřeeeee, nechte tohoo. Bez vzoru, prosím" žadonil
Musel jsem se tomu zasmát
"Prosím tebe... ta modrá a červená ti půjde k vlasům. Neblbni tady, všichni se dívají." Ren bez zájmu hodil triko do košíku.
"Tohle já si koupit nechciiiii" Natahoval slova zoufale
"Však neboj, já ti to zaplatím" Ušklíbnu se a radši od Kaneho převezmu košík, aby to nemohl zmanipulovat
Ren se pobaveně zasmál a šel mi v patách směrem k pokladně.
Kane zatím stál na místě se zmučeným výrazem se díval za náma, nejspíš čekal, že to obrátíme a se smíchem mu řekneme, že to byl vtip.
"Myslíš že kvůli tomu bude brečet?" Zašeptám k Renovi a jen tak nenápadně pokouknu po Kanem
"A kdyby jo...? Co budeme dělat? Zdrhnem a nebudem se k němu hlásit...?" Podívá se na mě zvědavě.
Lehce se zarazím, když to tak navrhne, chtěl bych protestovat, kdyby mi nebylo jasný, že by se mi pak přinejlepším vysmál.
"To zní dobře." Pokrčím rameny a opět ho zkontroluju "Připrav se běžet, vypadá zoufale"
Ren se ohlídne přes rameno a pak s mávnutím ruky dodá. "Neboj se, nebude brečet, ne na veřejnosti, vypadal by jako pitomec. To si nechá na večer."
"Vždyť je to jenom tričko. Moc to prožívá" Protočil jsem očima a zaplatil.
Kane za chvíli přišel za náma a jen tak prázdně koukal. "Jestli mě z tama tvoje máti vyhodí, tak půjdeš ke dnu se mnou" Uraženě se zamračil a podíval se výhradně na mě
"Prosím tě... ta by musela vyhodit celou naši rodinu... tím pádem by tam možná zbyl tak Terry a komorník." Ren opět mávl rukou.

Lehce se ušklíbnu a žduchnu do Kaneho. "Vidíš? Moc to řešíš. Jdeme" Hlavou naznačím k východu a vezmu tašku

"Začni si prosím všímat Keiových baličských signálů. On si to možná neuvědomuje, ale jede po tobě." Zašeptal Ren abych to slyšel jenom já a následně se rozešel k východu.
Nechápavě jsem zamrkal a těkl pohledem na Keiie a zpátky na Rena "Cože…?"
Vůbec jsem to nechápal.
Kei přece- ale vždyť nic neudělal. Ani v jeho obličeji, slovech, nebo chování nebylo nic jinýho, než normálně.
Ren se na mě podíval přes rameno a jen spiklenecky mrknul.
Šel jsem za nima a nechával si trochu zmatený pohled.
"Kam chcete jít teď? Oblečení na zítra máme, co dál?" Zeptal se Kei, a snad vypadal, že tenhle nákup mu bohatě stačil.
"No, pokud fakt nechcete koupit nic té semetrice, pak bych navrhoval jít domů a rozmyslet se, kde kdo bude spát." Ren si hodil tašku s šampónem přes rameno.
"Moje matka to není, vždyť tu ženštinu ani neznám" Pokrčil Kei rameny a tím rozhodl, že on jí nic kupovat nebude.
Povzdechl jsem si a koukl na ně. "Tak na mě chvíli počkejte tady." Zahuhlal jsem.
To jsem tady jedinej, kdo má k dámám nějaký respekt?
Zašel jsem kousek za roh a našel jsem, co jsem hledal. Věděl jsem, že je ten obchod poblíž. Cítil jsem ho i přes smrad smaženého kuřete linoucího se z bufetu. Koupil jsem menší kytici skrytou v papírovém obale a došel zpátky k nim. "Tak jdeme vy ignoranti" Kývl jsem hlavou k východu
"Kytici?? Ale to si ona nezaslouží..." Ren měl zoufalý výraz, vypadal jakoby se měl každou chvíli po kytce vrhnout a sežrat ji, než aby přišla do rukou jeho matce.
"Asi proto tě nemá ráda" Hodil jsem na něj lehce povýšený pohled a Kei se okamžitě rozesmál. Ťukl Rena do ramene a se smíchem pokračoval za mnou
"Mimo jiné... taky mě obvinila z toho, že kvůli těhotenství ztloustla, po porodu krvácela, měla ruce otlačené od kočáru, který vozila před sebou...." Pokrčil rameny a s rukama v kapsách se šoural za náma.
Uznale pokývu hlavou "A asi proto chápu, proč ji nemáš rád ty"
"To mi nevadí, ať si mě klidně obviňuje z čeho chce, třeba z toho, že stárne. Já ji nemám rád už jen z principu... No nebylo by to divné, kdyby po mě házela blesky a já ji měl za to rád?"
"Tak mohl bys mít na blesky nějakou úchylku" Ušklíbl se pro změnu Kei
"Hele, blesk mě zasáh v životě jen jednou... To byl ten... osudovej, víš co tím myslíš... Jasně, nevíš, jelikož jsi zahleděný jen do sebe, ale třeba se ti to jednou stane, až najdeš tu pravou." Rozhlédl se kolem sebe, jakoby ještě při odchodu hledal něco ke koupi.
"Najednou od ďábelský matky k zamilovaným kecům?" Zvedl Kei obočí
"Ticho, nebo budu brečet. Ty nevíš, jak to mezi náma bylo vážný. Tady Kane mě jistě chápe... Protože jsem mu to vyprávěl."
Lehce kriticky kouknu na Keiie, ať ho moc neprovokuje.
"Hlavně prosimtě nebreč" Povzdychne si Kei snad až otráveně

"To si nechám na večer... Mimochodem, musím vás seznámit co nejdřív s Tashirem. Je to fakt hustý týpek, lituju, že není můj otec."


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama