Merodi ga daisukidesu 135

22. prosince 2016 v 14:22 | Saskie a Batia |  Merodī ga daisukidesu

Merodi ga daisukidesu 135


Ren Itokki - červená
Kane Konori - Modrá
Kei Machiko - světle fialová
Natsu Yinguui - světle zelená

"Najednou od ďábelský matky k zamilovaným kecům?" Zvedl Kei obočí
"Ticho, nebo budu brečet. Ty nevíš, jak to mezi náma bylo vážný. Tady Kane mě jistě chápe... Protože jsem mu to vyprávěl."
Lehce kriticky kouknu na Keiie, ať ho moc neprovokuje.
"Hlavně prosimtě nebreč" Povzdychne si Kei snad až otráveně

"To si nechám na večer... Mimochodem, musím vás seznámit co nejdřív s Tashirem. Je to fakt hustý týpek, lituju, že není můj otec."

"A to je kdožeto?" Nechápavě na něj koukne Kei
Já už se konverzace tak nějak vzdal a stačilo mi poslouchat
"Můj otčím... Je úžasnej. Kanemu se bude líbit, tím jsem si jistý." Zazubil se a rozeběhl se k limuzíně na parkovišti.
"Už se těším" Jen jsem mu oplatil úsměv a nevěřícně koukl na limuzínu
"Ne Kane, ne" Začal Kei rovnou a varovně "Nebuď nadšenej z normálního auta. Tos neviděl auto?"
Ren se nechápavě otočil, pak zpět k limuzíně a jen jsme viděli, jak se otřásl, když sjelo dolů okénko a z něj vykoukl cizí chlap.
"Viděl jsem auto- ale tohle je limuzína"
"Limuzína je auto. Nebuď tak unešenej" pokračoval Kei
"Takže... tohle je Tashiro?" Zahuhlal jsem a naklonil se, abych přes Rena viděl na řidiče
"Ne... to je Terry...." Děs v jeho očích rozhodně nebyl falešný
Kei i já jsme pomalu přistoupili k limuzíně. Lehce jsem se pousmál a natáhl k němu ruku, aby jsme si mohli potřást "Zdravím, já jsem Kane, tohle je Kei" Představil jsem nás zdvořile
"Rene, tak tys nám pořídil k našemu páru další dva hřebečky? Mimochodem, chyběl jsi mi." Ren nás chytil za ruce a odtáhl od limuzíny. "Pojeďme taxíkem... co nejdál, klidně do Grónska, nebo kamkoliv, kde nás nenajde..."
Ucukl jsem rukou, když 'Terry' řekl tohle. Překvapeně jsem zamrkal a nechal se odtáhnout
"Jo, souhlas, tenhle týpek se mi nelíbí" Kei se k němu okamžitě přidal a teď mě táhli oba
"Ale- on pro nás jel až sem..." Nechtěl jsem k němu být hrubý když už se tak obtěžoval sem přijet
"Kane, je schopný tě po cestě znásilnit takovým způsobem, že se ti o tom ani nezdálo..." Postrašil mě Ren.
"Tákže... Kam pojedem?" nervózně jsem se usmál a šel s něma dobrovolně
"Tak, buď hodně daleko, bez zásob, teda bez zásob budeme, až sežerem tu kytku, nebo domů, kde se zamknem a co nejrychleji u matky v šuplíku najdeme Terryho pracovní smlouvu, kterou pak obětujeme bohům." Ren co nejrychleji stopoval taxík, neboť ten chlap vylezl z limuzíny a šel k nám.
"Pokud bydlíš s takovým pošukem, tak tam s ním fakt být nechci. Kde jste ho vůbec sebrali?"
Kei hlasitě zapískal na taxík, který nám následně zaparkoval před nohama. Nejdřív tam nacpal mě a pak se oba sáčkovali za mnou
"Matka ho někde... splašila... Nikdo neví kde, kolik mu platí, ale nejspíš dělá svoji práci dobře, jelikož ho má matka ráda i bez toho, aniž by jí dávál nějaké peníze na nové hadry. Jeho hlavním úkolem je ničit mi život... Řekl bych, že tam odkud je, ho v tom snad cvičili, nikdo není lepší."
"A on patří do tý vaší sekty teploušů? No- vypadá to tak, takže..." Začal Kei a rozkázal řidiči, ať už jede
"Ne, on... jak to vysvětlit... Je za prvé nevysvětlitelný, ale hlavně se obléká jako transvestita, občas chodí skoro nahý... Nebojte se, řeknu Tashirovi, aby ho někam zavřel."
"No to doufám" Řekl Kei nekompromisně, až mě to překvapilo
"Um- Rene... řekni řidiči adresu" Připomněl jsem mu, aby jsme jen tak nebloudili po městě.
Ren se podíval na taxikáře, pokýval hlavou, ten mu to oplatil a zahnul do vedlejší ulice. "Znám se tu s nima, v pohodě, ví, kam má jet."
Kei se na něj nechápavě otočil "Ty jezdíš limuzinou, vrtulníkem a auty s osobním řidičem a znáš každýho taxikáře ve městě?" Podezřívavě zvedl obočí "Tady mi něco nesedí"
"Terry jezdí vším, minimálně je spolujezdec, jen do taxíku se nesedne, to je pro něj až příliš nehygienické..." Ren mávl rukou směrem pod sedadla, kde se válely kelímky od pití a drobky z jídla. "Včera byl na páté ulici večírek." Oznámil nám taxikář.
"A?" Nechápal Kei a když si všiml toho bordelu kolem nás, trochu se ošil
"Moje matka má narozeninovou oslavu. Hádám, že ty sis v tomhle taxíku užil víc srandy, než si užijí její hosté..." Ren se se znechucením podíval na kapesník slizem přilepený na sklo vedle Keiiovy hlavy.
Kouknul jsem spíš na Rena a poslouchal jeho konverzaci, takže jsem Keiie neviděl, ale zdálo se mi, že se trochu přisunul víc ke mě. Když jsem se podíval znovu na něj, vypadal hodně znechuceně.
"Jsi v pohodě?" Zeptal jsem se tiše
"Jen jsme mohli jet v pohodlí, kdyby se řeklo, že mám sehnat odvoz. Ne kličkovat od šílence k šílenci."
Ren se mírně naklonil a spiklenecky na mě mrknul, když zpozoroval Keiovo posunutí. Následně jsem zastavili.
"Od toho bych si nic nesliboval. Taky bych se na tebe nalepil, kdybych neriskoval, že mi něco jako shnilý ubrousek skříží cestu" Odpověděl jsem mu tiše na ten pohled.
"A nebojíš se třeba, že tě uslyší, když sedí hned vedle?" Zeptal se Ren stejně tiše.
"Myslím že jeho pozornost je někde jinde" Kouknu přes rameno na Keiie, který má svůj pohled zaměřený na sklo.
"Nikdy nevíš, jestli neumí víc věcí najednou..." Ren také pohledem zkontroloval Keie, následně pohledem spočinul na zpětném zrcádku, poklepal řidiči na rameno. "Prosímtě, vyser se na tu červenou, otec tu pokutu zaplatí, hlavně jeď."
"Je to Kei" Nechápavě mrknu na Rena "I jeho názory jsou prvoplánové" Zašeptám a podívám se stejným směrem jako Ren "Jak daleko ještě?"
"Když na to šlápne... tak nanejvýš 2 minuty. Ztrať se mu za tou dodávkou, je tam vedlejší ulice." řidič předjel dodávku, následně škubnul volantem a rychle projel boční ulicí.
"S tou limuzínou tu zatáčku nevytočí hm?" Zeptal jsem se a rukou se zapřel o řidičovo sedadlo, abych se tolik nenamáčkl na Keiie, který se loktem držel od skla.
"Než by se do té uličky vůbec správně stočil, aby neurazil zrcátka, nebo nenaboural, uběhlo by deset minut, navíc na šířku by se tam nejspíš ani nevešel." Odpověděl taxikář a upravil si zpětné zrcátko.
"A zablokoval by provoz v obou pruzích." Dodal Kei a koukl přes rameno za nás.
"No... Stejně ví kam míříme, ne?" Zeptám se opatrně
"jasně, ale když budeme doma dřív, stihneme se zablokovat v pokoji."
"Nespíš s ním náhodou v pokoji?" Zvedl jsem jedno obočí
Ren se zahleděl před sebe, napřed mu z úst uniklo krátké "Do prdele". Následně zamával rukou. "Dobře, abysme schovali Kaneho... Terry má totiž rád mal- muže menš- takovéto typy."

Probodl jsem ho pohledem "Ale nezmiňoval jsi kdysi, že není gay? Je jenom divný ne?" Zajímal jsem se opatrně
Kei na nás nechápavě pohlédl "To jako nemáte pokoje pro hosty?"
"Máme, ale nemáme schopný personál, který by to uklidil... To víš, matka si vybírá kdo pro ni bude pracovat. No z toho důvodu máme starou kuchařku, jednoho sluhu a tamto..." Prstem ukázal za sebe.
Kei lehce zakýval hlavou "A já budu spát teda kde?" Nechápal "Na gauči?"
"S Kanem... nebo můžeš se mnou, nebo s tím.... ještě by se našlo místo u Senchiho..."
"Radši si vyberu jistotu. S Kanem jsem byl skoro celý prázky. Aspoň vím co čekat. Užij si to s tím- divným- věcí." Popřál Kei s přátelským výrazem ve tváři a já jen nevinně kouknul na Rena
"Možná bys mohl přespat u Senchiho ty" povzbudivě se na něj usměju
"To by šlo... V nejhorším se zamknu v kuchyni." Mávnul rukou a auto zastavilo před domem.
Když auto zastavilo, jako první se zdekoval Kei, skoro vykopl dveře a venku se začal oprašovat od kdo ví čeho, co by ho v tom taxi mohlo napadnout. Mírně jsem se usmál na řidiče a poděkoval za záchranu, následně jsem vystoupil a přecejen mi to nedalo, a taky jsem se mírně oprášil
"Díky, drobné si nechte." Ren podal taxikáři pár bankovek, které namátkou vzal z peněženky a zavřel dveře, následně auto odjelo. "A teď honem do pokoje, já jdu za Senchim. Jestli se chce některý z vás seznámit, může jít se mnou."
"Určitě" Usmál jsem se a společně s Keiiem, který ale nevypadal úplně nadšeně, ho následoval.


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 ┼Ukyo Vampire┼ ┼Ukyo Vampire┼ | Web | 29. prosince 2016 v 0:58 | Reagovat

Nádherný
-Spřátelíš?

2 Saskie Saskie | E-mail | Web | 30. prosince 2016 v 11:09 | Reagovat

[1]: Promiň, ale takhle ne.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama