Merodi ga daisukidesu 138

26. ledna 2017 v 12:37 | Saskie a Batia |  Merodī ga daisukidesu

Merodi ga daisukidesu 138


Ren Itokki - červená
Kane Konori - Modrá
Kei Machiko - světle fialová
Natsu Yinguui - světle zelená


"Ujistím se, že to bude ten nejtučnější dort, který kdy mohla, i kdyby jen z dálky, vidět"
Genaki se na něj podívala velikýma očima, vypadala, že se každou chvíli rozpláče. "Prosím, chci být u výroby..."
Kanemu mírně cuklo v koutku "Můžete se dívat a radit mi"

Genaki ukázala na skříň v rohu kuchyně. "Tam najdeš všechno potřebné. A vy dva lajkové, běžte si po svém, my potřebujeme klid a ne aby nám někdo vydýchával kyslík." Ren pokrčil rameny a pomalu odcházel z kuchyně.


Podíval jsem se na Kaneho, vypadal lehce zoufale, že tu nechce sám zůstat s opilým opilcem 'Co když se jí něco stane?' Cítil jsem otázku v jeho očích, ale hned jak se podíval na kuchařku, oči zavřel a jen se mírně usmál. Já se ohlédl za Renem a následoval ho z kuchyně
"Jdu balit dárek pro matku, chceš mě následovat, nebo se vydáš po svých?" Ren se ke mě otočil a zvědavě si mě prohlédl.
"Půjdu si asi po svých" Pokrčil jsem rameny "Nějak nejsem zvědavý na tvé schopnosti balení dárků" Zvednu obočí
Ren tedy odkráčel po schodech nahoru a já zůstal v chodbě sám
Znovu jsem se koukl na Kaneho, který věnoval svou pozornost staré kuchtě a do mísy na lince házel suroviny
Posadil jsem se na schody, ze kterých jsem měl do kuchyně výhled, ale přes zatočené a dekorativní zábradlí jsem nebyl, aspoň z kuchyně, tolik vidět
"Začneme vejci." Rozhodla Genaki a nasadila si úzké brýle. "Kolik?" Zeptal se Kane, zatímco si zavazujíc zástěru kolem pasu pomalu směřoval ke skřínce v níž se ukrývaly ingredience na dort. "To je jedno, třeba šest."
"Co vlastně děláme za dort?" Místo do skříňky se natáhl pro kuchařku, která byla v poličce pod skříňkou. Začal listovat a hledal možná nějaký víc 'vznešený' dort
"Tohle tam nenajdeš... Tohle je z mojí hlavy. Základem bude vše smíchat tak, aby to drželo pohromadě, pak na to dáme šlehačku, hodně čokolády, o které budeme říkal, že je v ní 90% kakaa, ale mezi náma to nebude pravda a nahoru bych napsala v japonštině, které ona nerozumí, všechno nejlepší mrcho..."
Myslím, že Kane stejně neměl v plánu dort zkazit. Už protože by tohle jeho vlastnost ani nesnesla. "Dobře. Jak myslíte." Přesto mu lhaní nedělalo problém a nechal knihu otevřenou "na náhodné stránce", která zrovna zahrnovala přípravu třípravu třípatrového dortu.
"Takže 6 vajec, dál… 3,5 kilo cukru" diktovala
Kane vzal mísu, dal ji na váhu a navážil si tam správné množství cukru. Určitě ne 3,5 kilo.
"To je málo přidej!" přikázala a znovu si lokla z láhve. V té chvíli Kane vyměnil pytlík cukru s moukou a tedy přidal podle rozkazu.
"Už tam máš ty vajca?" kontrolovala mezi loky a napůl si lehla na barový pult.
"Jenom půlku" řekl Kane, který se teď poprvé natáhl pro vejce a tři přidal.
"Vůbec nevadí, když ti tam spadne skořápka. Dokonce je to vítaná záležitost." Radila Genaki
"Dal jsem tam půlku skořápky" Odpověděl Kane a pečlivě vybral jeden kousek, který mu tam náhodou spadl.
"Nevybírej je! Co to děláš?" Zhrozila se kuchařka nad jeho akcí.
"Já je rozmačkávám, aby tam nebyli zas tak velké kusy" Vymluvil se Kane.
"Okej okej, jenom aby. A když tam budou hrudky, je to taky jenom k dobru." Odedchla a zase si přihla.
Kane postupoval podle kuchařky před sebou, než podle té za ním, která byla nasáklá alkoholem a pomalu usínala na stole.
"Nemělo by tam trochu rumu?" Zeptal se Kane který tohle na papíře vyčetl, když se Genaki dostala do mikrospánku, jako to tak teď měla snad každých deset vteřin.
Vyskočila do sedu a mohutně zaječela: "Nedám!"
Čelem jsem se opřel o zábradlí, abych se trochu uklidnil a nerozesmál se při Kaneho překvapeném pohledu.
"Když myslíte…" Odpověděl Kane rezignovaně a nechal těsto míchat v mixéru, zatím co připravoval formu a další těsto, nebo náplň nebo cokoliv.
"Nezapomeň tam dát krém proti vráskám! A dej ho tam pořádně, ať má ta nádhera radost! A kdyby došel, je ještě v koupelně!" Radila jak na svůj prvotřídní recept.
Kane jen sáhl do lednice pro smetanu, jak si byl jistý, že kuchařka zase pro jednou na chvilku zadřímla.
Já se jen potichu chechtal, při Kaneho souhlasném přikyvování a jeho lžích, za cílem, aby připravil něco jedlého.
Genaki za chvíli usla a slintala si na své předloktí a sem tam jazykem, který jí stále vypadával z dokořán otevřené pusy, olízla láhev, kterou měla pod hlavou.
Po chvíli jsem se ukázal na světle. Řekněme, že jak Genaki usla, nedělo se nic zajímavého, tak jsem se chtěl připojit a trochu se zabavit.
Opřel jsem se o futra dveří a koukal.
Nečekal jsem, že Kane bude mít tolik práce, že si mě vůbec nevšimne.
Potichu jsem se přiblížil za jeho záda.
Po chvíli, kdy si chtěl poustoupit, si mě všiml, když do mě narazil. Šokovaně na mě pohlédl a snad chtěl zakřičet, ale s tím já už počítal a zacpal mu pusu, než to stihl. Hlavou jsem naznačil, že jsem nechtěl, aby vzbudil tu kuchtu.
Uklidnil se a já ho pustil. "Co blbneš?" Napomenul mě tiše.
"Jenom koukám" Ušklíbnu se
"Super, potřeboval jsem s tím trochu asistence" Usmál se na mě a postavil přede mě misku se surovinama.
Zasmál jsem se a poustoupil "Haha… Jasně, hele tys mě vůbec nepochopil, já ti nejdu pomoct"
"No jasně že jdeš, pojď" Kývl hlavou, ať přistoupím a měl pro mě v ruce nachystaný ruční mixér.
"Snad po mě fakt nechceš, abych tu otročil" Vysměju se mu
"Nechci, abys otročil, ale abys pomohl" Za triko mě přitáhl a do ruky mi strčil mixér.
"Já ale ani nevím, co s tím mám dělat" prohlásil jsem bez zájmu
Kane strčil mixér do misky, svou rukou jistil, že to správně přidržuju a zapnul to.
"Chytni druhou rukou tu misku, ať ti neujede" varoval mě.
Chtěl mi ji tam dát sám, ale jakmile povolil stisk, který jistil ten můj na mixéru, málem všechno spadlo, naštěstí to dokázal vycítit a zabránit tomu.
Už radši mou ruku nepouštěl. A on prstem druhé ruky podtrhoval text v knize před sebou a snad si i tiše pobrukoval nějakou melodii.
"Kane myslím, že to už asi bude" Prohlásím za chvíli. On jen prstem otřel bok misky a ochutnal
"Mhm. Já si taky myslím." Prstem zastavil mixér a postavil ho na linku, aby zkapával do misky. Znovu otřel, tentokrát ale metličky, a zase okoštoval.
"Jaký to je?" Zeptám se a mírně zvednu obočí
Kane jen zase nabral na prst, otočil se s širokým úsměvem a nastavil prst, abych ochutnal sám. "Tak zkus" Uculil se a vyčkávavě na mě koukal.
Já jen překvapeně zamrkal, jestli si ze mě dělá prdel, nebo jakou.
Zamrkání mi oplatil a pak až zděšením otevřel oči dokořán.
"Ah- teda- ahaha…" Strčil si prst do pusy a odvrátil pohled "Sranda ne? Si naber" Ztrapněně se zasmál.

Ah do prdele! Byl jsem zamyšlený, byl jsem mimo! Přemýšlel jsem, jaký by to bylo kdyby- Sakra děláme spolu dort v kuchyni jasný?
Dort!
V kuchyni!
S Keiiem!
Jasně že-
Aaaahhh! Co jsem to proved? Proč se tak musím mučit?
Zkontroloval jsem Keiiův pohled. Upřímně jsem nevěděl, co se mu honí hlavou. Proč jsem to musel udělat?
Tvářil se trochu zaraženě, nakonec si jen sám nabral na prst a v tichosti ochutnal.
"Já ti nevím, není to docela…" nabral znovu, snad aby se přesvědčil, že ho chuťové buňky nezklamaly, já radši odvrátil pohled zpátky ke kuchařce, abych odhadnul, kde jsem v receptu udělal chybu, že to není až tak dobré jak jsem si myslel
"Jaké?" Zeptám se po chvilce, co mlčel, a prstem se natáhl k misce, že na to přijdu
"Nevím, myslel jsem, že to patří do misky a né na obličej." Prohlásí a koukne na mě
Zmateně zamrkám a oplatím mu pohled. Na obličej? Mám to na obličeji?
"Počkej kde? Kde?" Prsty si zakryju tvář a snažím se to po hmatu najít.
"Tady" Zahlásí Kei a udělá mi prstem čáru přes tvář ke koutku rtu.
Šokovaně zamrkám a s neuvěřením na něj pohlédnu
Chvíli jsem bez hnutí stál, a pak, nejspíš protože se Kei začal nudit, udělal další šmouhu na mojí lícní kosti.
Stáhl jsem rty do uražené grimasy a natáhl se k míse, abych se mohl pomstít. No Kei mi dlaní zatarasil cestu a pokaždé když jsem se pohnul, pohnul se i on. Nalepil jsem se na na něj a snažil se přes něj dostat, ale on se jen potichu smál a snažil se mě držet od mísy s krémem.
Levou rukou jsem se dostal kolem jeho zad, kdybych náhodou tou rukou měl šanci se k tomu dostat.
Bavil jsem se. Po dlouhé době jsem se vážně bavil a fakt si užíval jeho přítomnost.
Podařilo se mi dva prsty otřít metle. Má pomsta byla připravená, stačilo se k němu dostat.
Jak jsem s ním stál, dá se říct, v objetí, rukama jsem se dostal kolem jeho ramen, tak ho trochu ho snížil a udělal mu čáru na tvář. Pak jsem se jen vítězně usmál a kouknul na něj.

A po chvilce váhání mě políbil.


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama