Merodi ga daisukidesu 143

23. února 2017 v 12:49 | Saskie a Batia |  Merodī ga daisukidesu

Merodi ga daisukidesu 143


Ren Itokki - červená
Kane Konori - Modrá
Kei Machiko - světle fialová
Natsu Yinguui - světle zelená

"Ahhh... Na tohle bych nejradši zapomněl... Byl jsem tak na šrot, že si půlku z toho stejně nepamatuju... Řekl jsem mu něco? Ne, počkej, nechci to vědět, ani mě to nezajímá." Podíval jsem se po Tashirovi, který pohoršeně kroutil hlavou.
"Kam se ztratilo tvoje přežírání?? Odkdy jsi začal tak moc pít?" Vyčítal mi alkohol, celá moje matka. Jestli ten u ní nebyl na zaučení, tak nevím.

"Od doby, co mě na střední odmítla Kaori Nishiniva... Pamatuješ si ji?" Otevřel jsem si další plechovku.

Z kuchyně se mezitím po delší odmlce ozval další řev.
"Je to tvoje chyba!!!!"
"Ha?! Jak jako moje?!"
"To je pravda, řekl jsi mu, že je gay... skoro to znělo, jako bys ho z toho snad obviňoval."
"Ty sklapni!! Ty jsi se tady kurva pokoušel o co?!!! Já si dovezu kámoše na víkend a ty... Ty bys taky ojel všechno co má dvě nohy a dvě ruce!!!"
Tashiro tiše zakroutil hlavou a omluvil se s tím, že jde najít nějaký obklad na hlavu
Kane si jen povzdychl. "Já nevím, myslím, že Renovi spíš vadilo to, že ses ráno vypařil a neřekl ani slovo... No možná jsi mu trochu vyrušil klidný spánek, ale to by přežil" Uculil se a vůbec si povyku dole nevšímal
"Když to podáš takhle, tak to vypadá, jako bychom spolu něco měli..." Moc se mi nezamlouvalo to, jak do mě popichoval. Na to, že byl ještě před chvílí přítomen tam dole, kde byl řev jak v opičárně, byl teď klidný a ještě si ze mě dělal srandu. Ale nebral jsem mu to... Přece jen jsem se tenkrát zřídil...
"Klidně můžete mít" prohlásil a nevinně se usmál "Já ti ho nechám"
"Co?? Proč si o mě myslíš, že jsem teplý??" Nechápavě jsem se na něj podíval a následně na zrcadlo, jenž viselo na zdi za náma
"Co furt všichni máte proti té teplosti?" Povzdechl si kane, rozhodil rukama a tak trochu rozlil pivo z plechovky, ale nevěnoval tomu vůbec žádnou pozornost "není to prokletí, jasný?" Zdál se mírně naštvaný. "A kolují o tobě drby." Ukázal na mě prstem "Po škole! Že máš něco s Maxem!"
Než jsem se stačil nadechnout na odpověď, jen mě lehce poplácal po tváři
"Ale neboj! Já tomu nevěřím a shipuju tě jenom s Renem! Víš, že vy dva ignoranti byste spolu dělali dobrej pár? A těch blbých keců co byste vymysleli!"
"Proti homosexuálům nemám nic... Mám mezi nimi spoustu dobrých přátel... Vlastně polovina uměleckého světa funguje na homosexualitě."
"Vážně?" Kane se po mě podíval.
"Ne... Možná tak 30%... ale furt je to dost. Co já vím, třeba jsem gay, jenom jsem na to zatím nepřišel... Ale dávat mě takhle předběžně dohromady s Renem... Ne, to by nefungovalo, ani kdyby to bylo vůbec možné." Musel jsem se tomu tiše zasmát. Ren by se tomu asi taky smál... Nebo by začal nadávat.
"Možná seš bisexuál" Pokrčil rameny "A neboj, ne že bych o vás psal fanfikce nebo cokoliv, ale co ty víš." napil se "Stejně byste si spolu měli promluvit, protože nevím proč, nejspíš kvůli té noci, tě fakt nesnáší." Významě se na mě podíval "A není dobré nechávat studenty, aby tě nesnášeli"
"Mám pro tebe novinku... Tak nějak je mi to jedno... Jediné, co mi není jedno je to, že tu se mnou piješ. To je od tebe fakt hezký, se úplně cítím nesvůj, jak to nedokážu slovy pořádně ocenit... Jsi můj nejlepší student a to myslím vážně." Sám sobě jsem přikývnul.
Začínáš být připitý? ozval se mi můj hlas svědomí v hlavě, jako to měl občas v oblibě "Možná trochu..." Odpověděl jsem si a opřel se víc o zábradlí.
"Oh, jasný" Pokýval hlavou, jakoby mu došlo, že jsem ignorant, a pod mým komplimentem se jen široce usmál "Dík Natsu"
"Můžu tě obejmout?" Rozpažil ruce a čekal
Stál jsem a nic neříkal... Ticho trvalo asi 5 minut, nepřestal se za tu dobu usmívat. "Ahhhh... dobře, ale rychle.... Neobjímám ani svoji babičku."
"Ale mě už si jednou obejmul?" Usmál se a dal ruce kolem mého krku, takže jsem se musel hodně zohnout, aby on sám nelevitoval nad zemí
"Joooo...?" Nejistě jsem se na nás díval do zrcadla. "No vlastně jo... tenkrát, jak jsi u mě přespal, že?"
"Jo jo, a oba jsme byli namol, stejně jako teď" Zazubil se "A to objetí stálo za prd, stejně jako teď. Aby se to počítalo jako objetí, musíš mě taky obejmout" poučoval mě

Jo? A to mám udělat... Prohlédl jsem si scénu v zrcadle. "Počkej, takže takhle a...tak? Jo, to by mělo být dobře." Nějak jsem kolem něj omotal ruce, ale začínal jsem v zádech cítit křeč.
"Jo, jo, jde ti to. Seš dobrej" Pochválil mě, možná s nějakým sarkasmem v hlase
"jo?" zeptal sem se nejistě, ještě chvílí jsem ho držel, než mi začaly kosti vydávat podivné zvuky a nohy se rozklepaly jak čivava v -1 stupních. "eh... Kane?"

Když jsem ho oslovil, vydechl, jakobych ho právě nejvíc obtěžoval "Měl bys začít cvičit. Nic nevydržíš" Řekl a zasmál se
"myslím, že na to už je pozdě..." povzdychl jsem si. No pravda byla taková, že jsem na to samé také myslel... Radši si otevřu plechovku piva.
Kane se taky natáhl pro novou plechovku a zase se opřel o zábradlí "Proč? Zase tak starý nejsi"
... Nějak nevím, co bych mu na to řekl... Asi nejsem, ale občas si tak připadám. "kolik bys mi hádal?" dloubl jsem ho loktem.
Překvapeně se na mě podíval, s mou otázkou určitě nepočítal. Chvíli mě zkoumavě pozoroval "No- Teda..." Trochu poustoupil a prohlédl si mě od hlavy k patě a zase zpátky. "Šediny nemáš, pivní pupek se zatím nevyrýsoval," Zvedl mi tričko, snad aby se o tom přesvědčil. "Sice se chováš jak kdybys zbaštil moudrost proroka, a tak se o nic už ani starat nemusíš, ale to je hádám povahou a ne věkem, určitě ti není nad 30, ale zase nejsi zas tak čerstvě ze školy..."
Podezřívavě sem si ho prohlížel a čekal, jak odpoví.
Zamyšleně se zamračil "Ale jsi stejně starý jak ředitel ne? Vždyť ten vypadá tak na 40" Chytl se za hlavu, jakoby ho z přemýšlení rozbolela. "28?" špitl a přes svou ruku, kterou si z přemýšlení strčil do vlasů, se na mě s nadějí v očích podíval.
Musel jsem se opřít o zábradlí a rozdýchat to. 28... To je kolik...? To je 28, skoro 30... Rukou jsem si prohrábl vlasy. "Co to... Já... Musím na nějakou omlazovací kůru..."
Nechápavě se na mě podíval "Tak kolik ti je?"
"26..." napil jsem se piva, když už vypadám tak starý, tak je to jedno.
"Vypadáš, jakože si to docela bereš k srdci"
"hmmm..." došlo mi pivo, to byla další rána... Tak nejdřív jsem starý a když chci zapít žal, tak mi dojde pivo a další jsem už neměl, dolů se mi nechtělo... Zapeklitá situace.
"pfpfpffffpft" Zaprskal Kane a podíval se na mě se zvednutým obočím "Nebuď citlivej jak Renova matka. Tys mi taky hádal jednadvacet a je mi osmnáct, taky jsem se z toho hned nesložil" Nabídl mi svou plechovku, když si všiml co jsem sháněl
"Nech si." odmítl jsem s úsměvem. Prostě se seberu a pro to pivo si dojdu! A zrovna bych si mohl promluvit s tím Renem, abych od toho měl pokoj. "Půjdeš tam se mnou?" otočil jsem se ke kanemu a hlavou kývnul ke kuchyni
"Nevím jestli bych měl. Všechny jsem si tam asi znepřátelil. Zůstanu tady a dopiju svoje." Nevinně se uculil a napil se ze svojí plechovky
"když tě obejmu pořádně a né tak krkolomě jako předtím, půjdeš?" pokusil jsem se o nějaký způsob vyjednávání.
Kane se jen pobaveně ušklíbl "Potřebuješ morální podporu, aby sis vzal pár plechovek piva?"
"jo... je tam přece Ren, který mě nenávidí... co kdyby seřval i mě, když už má tu drzost, ke svojí matce." Sestupoval jsem po schodech smířený s tím, že zaklepu a poprosím Genaki, aby mi podala pivo.
"Ok, ok" mávne rukou a nakonec mě o těch pár schodů dohnal. "Když se bude chovat zase hnusně, tak mu vrazím" Vytáhl své neexistující bicepsy a usmál se
"Kane... násilníky nemá nikdo rád." Poučil jsem ho, jo typická hláška učitele, myslím, že se do toho začínám dostávat. Chvíli jsme stáli přede dveřmi a poslouchali rozhovor uvnitř, sice už na sebe neječeli, ale pořád si vyměňovali nějaké cynické poznámky. "Ten Ren tu pusu nezavře..." Protočil jsem panenky a otevřel dveře. Všechno rázem utichlo. "Jdu si jenom pro pivo, když dovolíte." Ani jsem se na ně nepodíval. Genaki hned velmi nápomocná přispěchala se svojí kořalkou a začala mi ji obětavě cpát. Ohlédl jsem se po Kanem, jestli vešel dovnitř, nebo stojí před dveřmi.
Opřel se o futra dveří, přesně na hranici před a za dveřmi. Očividně se sem nechtěl cpát, když se právě cítil jako vyvrhel.
"Prý mě nenávidíš..." Podíval jsem se po Renovi, když mi Genaki ochotně z lednice podala další pakl plechovek. Trochu zaraženě ke mě obrátil pohled.
"To-" Pohlédl na Kaneho, který stál za ním. Ten mu jenom pokynul hlavou ať se nestydí a jen si to se mnou vyřídí.
"Prý proto, že jsem ti vlezl do postele a usnul tam..." Asi by bylo divné, kdybych jako důvod uvedl to, že jsem spal u něj a ráno se beze slova vypařil... Přece jen tu byla jeho "chůva" a taky Genaki... Kei by pak mohl mít nějaké narážky, už jsem ho trochu znal a věděl jak funguje...
"No... A tebe by jako s prominutím nenasralo, kdyby si k tobě ožralý učitel nakráčel na pokoj, lehnul ti do postele a tam usnul?!" Ren zrudl v obličeji. Přemýšlel jsem, co mu na to říct. Nebylo moc co k tomu dodat... "Asi ano, ale kdyby ti to tolik vadilo, pak bys mě asi vykopal na chodbu, ne?"



 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama