Merodi ga daisukidesu 162

4. srpna 2017 v 12:00 | Saskie a Batia |  Merodī ga daisukidesu

Merodi ga daisukidesu 162


Ren Itokki - červená
Kane Konori - Modrá
Kei Machiko - světle fialová
Natsu Yinguui - světle zelená



"Eh... Já nevím, nějaký návrh?" Zmateně jsem na něj koukl. Takže on rozhoduje za Rena, no to je fajn...
Kane se okamžitě otočil na Rena jakoby to on mohl vědět nejlíp ale pak si svůj pohled rozmyslel a změnil ho na přemýšlivý "Hm... Do žádného studentského báru asi ne.." Přemýšlel nahlas "Hm... asi dvacet minut odtud je jedna hospoda?" Podíval se znovu na mě
"Cokoliv, hlavně už pojďme... Už bych za pivem šel i k vám na pokoj." Odpověděl jsem a mávnul rukou. Kane mě i Rena chytil za paži, takže šel mezi náma a usmíval se jako sluníčko.


Musel jsem jít na pivo... S Kanem, což by nebyl až zas takový problém, ale u Kaneho to mělo všechno zůstat, jenže nezůstalo, on šel i Natsu, který to vlastně celé vymyslel a já nějak nechápal Kaneho nadšení z toho, že budeme zrovna my 3 sedět u stejného stolu a pít spolu alkohol.
Nějak nevím, co bych si zrovna s Natsuem měl probírat, ale Kane to tak nějak rozhodl a vypadal celkem odhodlaně, navíc… On poslal Keie do prdele? Přemýšlel jsem, jestli se mu to bude spolu s Natsuem u stolu chtít řešit. Na druhou stranu vypadali, že jsou z nich teď kámoši... Bylo to divný.
Kane nás zavedl do menší hospody, byla v podstatě prázdná, přecejen bylo kolem poledne. Kožené lavky kolem stolu, podél obvěšených zdí byly kromě baru s nevýrazným chlapem ve středních letech v černé košili, a krom kulečníku, byly, dá se říct, jediným vybavením.
Kane zasedl do jednoho z boxů a začal si prohlížet pivní lístek
"Kane, máš sebou doufám občanku..." Zeptal jsem se s povzdechem a byl rozhodnutý si dát jenom nějakou vodu, jelikož mě zítra čekala nějaká zkouška z japonštiny. Už jsem celkem ovládal mluvu, řekl bych celkem dost, ale napsat ty klikyháky mi přišlo jako nadlidský výkon.
A ten borec co seděl vedle mě, si to dával přitom úplně s přehledem. Držel v ruce ten kaligrafický štětec a jedním mávnutím ruky měl znak.
Kane se na mě usmál jako největší zlatíčko, jakoby snad měl být nějakým znamením od boha. "Víš, že by mi občanka nepomohla. Nevím jak u vás v anglii, ale tady se pije od jedna-dvacíti" Poučil mě a zamrkal na mě očima "Koupíš mi pivo Rene?" Zaprosil
Podíval jsem se na Nachose, který akorát vzhlédl od lístku. "Co?" Zeptal se nechápavě.
"No co... Vymyslel jsi tuhle akci, navíc jsi učitel, tak kup tady mladýmu pivo." Mávl jsem na chlapa za barem.
Kane přesunul svůj až koketní pohled na Natsua, když viděl, že já nejsem velký fanoušek toho, kupovat nezletilému alkohol.
"Udělám ti za to ty testy?" Nejspíš chtěl nadhodit nějakou cenu dřív, než bude zase odmítnut
"No, ve vězení by mi byly k ničemu, nemyslíš?" Akorát k nám došel barman s lístkem "Sem nikdo nechodí a už vůbec ne policie, takže bych mohl nalívat i desetiletý černochy a všem by to bylo jedno. Co to bude?" Koukl po nás se znuděným výrazem. "Dám si vodu." Odpověděl jsem.
"A z kohoutku nebo balenou? Jsi v hospodě, mám pivo, saké, nebo pivo." Odpověděl mi a mezitím si zapsal jedno pivo pro Natsua
"Líbíte se mi" Vyznal se Kane s úsměvem a objednal si pivo
Barman se otočil na patě a odešel pro pivo. Čekal jsem, o čem to celé dneska bude, co chce Kane řešit s Natsuem, že u toho evidentně nesmím chybět. Jen jsem čekal, který z nich začne mluvit.
Když jsem se ale podíval na Kaneho, bylo očividné, že žádný velký plán neměl. Jedinou jeho starostí bylo, kdy se před ním objeví sklenice s pivem.
"Tak, Natsu?" Každopádně nějak začal, musel mít skrytý nějaký plán, který jsem neviděl "Co ti v té třídě udělali tak hrozného, že jsi musel jít na alkohol uprostřed dne?" Zvědavě se usmál na Natsua a prsty lehce poťapkával do stolu
Natsu nad tím chvílí přemýšlel, velmi hluboce. Když nám barman donesl pití, pořádně se napil a pouze pokrčil rameny. "Byla to třída specialistů... Stači ti to jako odpověď?"
Kane se na odpověď jen přemýšlivě zamračil "Měl jsi supla? Protože je středa a V.I.P. třída teď měla tělocvik?" Ani nevím, jestli mám být překvapený tím, že Kane znal rozvrh Keiiovy třídy nazpaměť. "Nebo specialisty jako Déčko?"
"Jo, supl... Mimochodem, neviděl jsem tam Keiie." Natsu se podíval na zpola prázdnou sklenici piva.
"Kei nemá žádnej zájem o změny v rozvrhu, nejspíš o tom ani nevěděl. Ale myslím, že i kdyby jo, nenechal by si sebrat svou volnou dvouhodinovku" Řekl Kane, vydechl a zhluboka se napil ze své sklenice
"Já mu to neberu, na jeho místě bych asi udělal to stejné... A co vy? Mám vám něco omluvit, nebo máte taky volno?" Podíval se na mě, člověka, který celou dobu mlčel. Chápal, že tu s ním nechci sedět.
Kane se na mě jen podíval očima, jakože taky čekal na odpověď, zatím co si do krku nalíval pivo
Já pokrčil rameny, jakože mě nic nezajímá.
Po chvilce jsem se otočil na Kaneho. "Můžu odvolat co jsem řekl? Že můžeš vybrat kohokoliv?" zvědavě sledoval svého spolubydlícího.
Kane položil sklenici, otočil se na Natsua a jednoduše mu odpověděl "Dějiny, dvouhodinovka dějin, já mám před tím ještě obor a Ren má volno" Oznámil mu a já čekal, že můj dotaz bude ignorovat, ale vzápětí se na mě otočil. "Rene" Vydechl "Zaprvé, nemyslel jsem to vážně. A za druhé, nechápu, proč spolu nevycházíte!" Rozhodil rukama a, určitě omylem, bouchl do stolu. Muselo to aspoň zabolet, ale ignoroval to a snažil se chovat jakoby nic. "Vždyť jste oba takový ignoranti! A oba si rádi děláte prdel z ostatních! Vždyť máte i podobnej humor. Vy byste měli bejt nejlepší kámoši, a já nechápu, co proti sobě máte!" Zamračil se
Přemýšlel jsem o tom, jenom moment, víc jsem myšlenkám o vztahu k Natsuovi nedával... Ale už ta chvilka stačila k vymýšlení odpovědi. "Kane, vím, že to myslíš dobře, ale tohle by prostě nefungovalo a myslím že Natsu to jistě vidí stejně." koukl jsem po Nachosovi.
"já nějak nevím o čem se bavíte..." odpověděl nonšalantně.
"Jak to, že potřebuješ kontext? To to nejde pochopit z toho, co slyšíš?" Kane zněl snad až naštvaně. "Normálně bys už měl dávno aspoň 3 teorie o tom, co se tady sakra může řešit!"
"No, popravdě... Nevím co bych na to odpověděl, abych někoho neurazil..." přiznal se po chvíli. Vypadal po té hodině se specialisty zničeně a Kane ho chtěl evidentně ještě dorazit.
Kane párkrát zamrkal a pak sklopil pohled "O-omlouvám se" Řekl a projel si rukou vlasy. "Promiň, jenom to ze mě vyletělo, nemyslel jsem to tak" Protřel si unaveně oči a nechával pohled zaměřený na stůl
Pohádal se s Keiiem... Nebo vlastně jak sám řekl- poslal ho někam. Kdo ví, jak se cítil uvnitř. "No to jsme se tu sešli v partě... Jeden zničený žáky, druhý odmítl toho, co jej odmítl a se mnou se rozešel přítel. Panáka?" podal jsem návrh.
"No a kdo to zaplatí?" zeptal se Natsu.
Pokrčil jsem rameny... "Jsi v našem kolektivu jediný vydělávající a navíc jsi nás sem pozval... Proto jsem tě nechtěl oškubat hned na začátku a dal jsem si vodu. Tak co říkáte?"
Kane se na nás překvapeně podíval "Já myslel, že každý platí za sebe?" nechápal, avšak vztyčil palec nahoru jako odpověď na panáka
"Jakože, kdyby sis to chtěl, Kane, zaplatit, bránit ti nebudu..." Natsu nevypadal nijak zaskočený tím, že jde celá útrata na něj...
Svým způsobem jsem byl zklamán. Doufal jsem, že v něm vyvolám alespoň nějaké emoce.
Podíval jsem se na barmana, který už jen čekal na povel. "To nejdražší co máte a čtyřikrát. Vy si dáte jistě s náma, když tady pan profesor platí." Podíval jsem se na Natsua, který právě kontroloval peněženku. Po chvíli jen pokrčil rameny, ale neřekl nic.
Opravdu zklamán... Nevím proč jsem ho chtěl rozhodit ještě víc než byl po hodině se specialisty, nejspíš jsem zkoušel kolik toho vydrží...
Kane se nijak nevyjadřoval, jen se napil svého piva
Barman před nás donesl 3 panáky, svůj si chtěl nejspíš vypít v soukromí za barem. "Mimochodem, Rene, co jsi koupil své matce k narozeninám?" Natsu po mně zvědavě kouknul. Otázka- aby se neřeklo a u stolu nebylo ticho. "no, zaplatili jsme jí výlet." pokynul jsem sklenicí a kopnul to do sebe.

Následovala pak dlouhá etapa, při které jsem pomalu ztrácel ostré vidění, chtělo se mi spát, mluvil jsem místy z cesty... Prostě jsem nebyl zvyklý pít nalačno tolik tvrdého za sebou. Ani jsem moc nevnímal, jak jsou na tom ti dva. Bylo mi dobře a všechno mi bylo jedno.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama