Merodi ga daisukidesu 165

4. září 2017 v 19:28 | Saskie a Batia |  Merodī ga daisukidesu

Merodi ga daisukidesu 165


Ren Itokki - červená
Kane Konori - Modrá
Kei Machiko - světle fialová
Natsu Yinguui - světle zelená


Nasměroval ruku přímo na mé kraťase, což okamžitě okomentoval překvapeným a uznalým "Wow, no fakt."
Má odpověď byla stručná. Zatnul jsem pěst a nasměroval ji na jeho rozkrok.
Tělocvičnou se ozvalo davové a bolestné "Úúúúú…", zatím co se Yamato složil k zemi s rukama, tentokrát na jeho vlastním nádobí.
Nasraně jsem hodil košili do skříně a bylo mi jedno, jak zmačkaná bude. Jen jsem si vzal dres a odešel ze šatny.
Zatracení debilové. Kolik jich tu v té škole sakra je?


Na fotbal jsem přišel trochu později, zdržel jsem se ve třídě. Když jsem přišel na hřiště, Kane se zrovna bavil s kapitánem. Ukazoval mu svůj prosebný pohled, jakoby jej o něco žádal, ale neslyšel jsem, o co šlo.
Každopádně, chtěl jsem si s Kanem ještě promluvit o tom, co se stalo v knihovně. Pořád jsem to nechápal.
"Kane" Oslovil jsem ho a šel k němu a ke kapitánovi.
Kapitán se na mě jenom podíval, něco řekl Kanemu a hlasitě zvolal: "Na místa! Hrajem!" Vydal se přímo ke mně a kývnul směrem k protější straně hřiště. "Notak Keii, nezdržuj."
Ok… Hádám, že si můžu s Kanem promluvit později. Není to tak, že by přede mnou snad utíkal nebo něco.
Zarazilo mě ale, když se Kane vydal k lavičce místo toho, aby zamířil na svou pozici.
Nechápavě jsem se podíval na Kapitána. "Kane nehraje?"
Jen se podíval na Kaneho aby se snad přesvědčil, že máme na mysli stejného člověka a pak zas koukl na mě "Hraje, jenom ve druhém týmu. Chci vyzkoušet Kaneho přizpůsobivost."
Přišlo mi to divné. Jediná hra, kdy jsme s Kanem ve fotbale hráli proti sobě, byla jenom naše první hra vůbec. Od té doby jsme byli v jednom týmu, jelikož naše spolupráce byla lepší než moje spolupráce s ostatními hráči.
Navíc… druhý tým ani neměl lidi z naší školy. Tahle škola byla ráda, že poskládala aspoň polovinu týmu, a měla velké hřiště. Tenhle kroužek prostě zahrnoval víc lidí ze škol okolo university, ať už středoškoláky nebo vysokoškoláky, není možný, aby Kane hrál líp s lidma, které ani nezná.
Kane si sundal svůj modrý dres a vyměnil ho za žlutý.
Když začala hra, po chvíli mi došlo, co Kane s kapitánem předtím probírali.
Chtěl, abych s ním nepřišel do takového styku, že bysme mohli něco probrat. Vyhýbal se mi a chtěl po kapitánovi, aby mu s tím pomohl.
Došlo mi to kdykoliv, kdy si Kane sedl na lavičku, že si odpočine a já si ve stejný čas vzal oddech, kapitán Kaneho zavolal, ať jde hrát. A kdykoliv měl Kane míč a já po něm šel, radši to přihrál někomu jinému, i když to byla největší blbost, co v té chvíli mohl udělat.
Kane si normálně moc přestávek nebral, maximálně jednu nebo dvě za celý čas co hrál, ale dneska si jich vzal aspoň sedm, s tím, že si neodpočinul ani dvě minuty, jelikož byl vždy přivolán, když jsem se přiblížil.
Tohle mě vážně sralo.
Nejsem si vědom, že bych mu provedl něco, co by u něj muselo vyvolat takovou reakci. NIC JSEM NEUDĚLAL.
Pak, někdy ve tři-čtvrtině hry, Kane schytal docela velkou ránu míčem do břicha. Normálně by se to za chvíli rozdýchalo, ale Kane spíš vypadal, jakoby se měl pozvracet. Padl na kolena a zacpal si pusu, jakoby se to snad snažil zadržet.
Kapitán k němu hned přiběhl, i s dalšíma třema hráčema, co byli v tu chvíli nejblíž.
"Seš v pohodě?" Ptali se, i když bylo dost očividné, že nebyl.
"Doprov-" Začal jsem, ale byl jsem přerušen.
"Doprovodím ho na ošetřovnu" Prohlásil kluk mými slovy.
Otráveně jsem se na něj podíval. Nechápu, proč by ho tam měl brát někdo, kdo ho vůbec nezn-
Zamračil jsem se. Kdo byl tenhle týpek? Měl tmavě modrý vlasy, jehož konce se zbarvovali snad až do šeda skrz světle hnědou barvu? Divná kombinace barev. Bok hlavy měl vyholený a ani neměl dres. Co tu sakra dělá, když nemá ani dres?
Pak mi došlo, že on celou tu dobu ani nehrál. Byl celou dobu na lavičce a svíral v ruce foťák něbo něco.
"Já ho tam vezmu." Prohlásil jsem a přistoupil blíž, ale snad i ostatní hráči vycítili, o co Kane žádal kapitána, který se do toho pustil s takovou vervou, nebo si s něma snad předtím taky promluvil, a vůbec mi neuhnuli, abych se ke Kanemu mohl dostat.
"Hrajeme dál, ty ho dostaň na ošetřovnu." Prohlásil kapitán a podíval se na toho modrovlasého.
Tohle bylo tak mimo jeho charakter, že i ostatní hráči to určitě vycítili.
Tenhle týpek, kterýho hráči zvolili jako kapitána, by fakt nesvěřil jeho hráče do rukou nějakýho náhodnýho chlápka, když má po ruce někoho, koho už zná nějakou dobu a kdo se dobrovolně nabídl, že pomůže. Navíc by ho hra tolik nezajímala, kdyby byl hráč zraněn.
"Ok, Kane, můžeš vstát?" Zeptal se ho modrovlasý a Kane na odpověď jen přikývl, stále se držíc za ústa.
"Keii" Uslyšel jsem za sebou toho kreténa, který se nazýval kapitánem. "Pojď hrát."



 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 ┼Eleanore Samanthe Lune┼ ┼Eleanore Samanthe Lune┼ | Web | 12. září 2017 v 14:24 | Reagovat

Povedene

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama